Před týdnem jsem byla pozvána jednu zajímavou blogerskou akci a to do firmy
Cewe Fotolab. Z názvu vám musí být jasně, že jsem se tam maximálně těšila. Dopředu jsem totiž věděla, že budeme moci nakouknout do zákulisí výroby fotografií, různých fotoknih, potisků na dárkové předměty nebo třeba přehrávání z VHS na CD. Akce byla vymyšlená jak pro blogery, tak pro jejich čtenáře. Každý z nás totiž vyzval své čtenáře, ať se zapojí do výzvy a ze zapojených čtenářů vybral nebo vylosoval 10 šťastlivců a ti s námi mohli strávit část dne.
Den začal v 10 hodin ráno a to návštěvou laboratoře. Nakoukli jsme do celého zákulisí a zjistili, kolik práce je za jednou fotkou. V dnešní době digitalizace má totiž člověk pocit, že vše dělají stroje, ale není tomu tak. Spousta věcí se stále dělá ručně a proto u strojů stojí desítky zaměstnanců.
Byli jsme opravdu velká skupina a tak nás rozdělili do dvou skupin. Po prohlídce jsme se tedy uvelebili na jejich gauče a zkoušeli si novinky s Instaxem a také jsme si mohli vytisknout fotky v jejich automatu.
Tyto automaty můžete potkávat na spoustě místech, například v nákupních centrech nebo drogerii DM. Já tam vždy běžím, když si potřebuji honem honem vytisknout fotku jako dárek. Mají tam různé čtečky a i kabely do mobilu a tak jen připojíte telefon, načtou se vám všechny fotky, vybere, které chcete vytisknout a je to.
A tady je naše česká skupina. Byli jsme zde totiž zástupci za Českou republiku a Slovensko. Byla jsem ráda, že tu byla i Ejvi, protože díky tomu jsem na akci nebrala jako jediná své dítě. Tak nějak jsme se vzájemně podporovaly a házely na sebe chápavé pohledy.
Pro mě to byla první akce, která trvala celý den a na které jsem byla celý den sama bez Artyho. Nejprve jsem to chtěla odmítnout, ale pak jsem si řekla, že je na čase to zkusit. Tobínek je společenské dítě a tak jsem se nebála, že by se tam nezabavil. A ještě ke všemu, stále jsem si říkala, že bych kdyžtak odešla.
Po prohlídce laboratoře jsme se přesunuli do Stodůlek, kde se nachází Czech photo centre. Na tomto místě se konají ty nejvyhlášenější akce na téma fotografie. A pro nás tu přichystali překvapení.
Nejprve jsme šli ale na oběd nabrat síly. Byli jsme pozvání do restaurace ihned vedle Czech photo centre. Nastala chvilka, kdy Tobínek měl čas svého spánku a mě se ho podařilo uspat. Haleluja. Zajásala jsem, že se v klidu najím. Kočárek jsem zaparkovala na jediné možné místo, které se nacházelo asi 2 metry od našeho stolu. Stejně tak se ale nacházelo asi 1 metr od toalety. A tak asi minutu poté, co jsem ho tam zaparkovala vyšla nějaká paní a pořádně ze všech sil řízla dveřmi a Tobínek se vzbudil. Zkusila jsem všechny triky, ale dítě, které je takhle probuzeno nebude nikdy klidné. Kdo by také byl, že? Objednala jsem si tedy k obědu těstoviny za způsob aglio olio, jen bez čili. Vlastně to byla pasta s olivovým olejem, grilovanou cuketou a mozarelou. Nebylo to téměř slané a tak jsem si dala oběd napůl s Tobínkem. Hra se špagetami ho natolik bavila, že mu je od té doby připravuji pravidelně :-)
Po obědě jsme se přesunuli do Czech photo centre, kde bývají ty největší výstavy plné těch největších hvězd. Nyní jsme zde viseli my. Tradáááá. To bylo překvapení. Nádhera.
Ihned následoval workshop, kde nás fotograf učil teorii focení. Tohoto workshopu jsem se bohužel nezúčastnila, to s Tobínkem nešlo. A tak jsme se vydali na procházku po okolí. Venku bylo nádherně, bylo teplo a slunečno. Koupila jsem mu za odměnu nějaké křupíky a ovoce a pomalu jsme se vrátili zpět.
Po teorii následovala praxe a tak přišla modelka, na které jsme si své poznatky mohli vyzkoušet.
Potom jsme se vrátili zpět a nastal čas, kdy začali pomalu přicházet naši čtenáři. Byla to po dlouhé době možnost, kde jsem pár z vás mohla poznat.
Tady vlevo dávám rozhovor. Byla jsem vytržena ze své komfortní zóny. Nikdo mě na to nepřipravil. Ale ono je to kolikrát lepší. Rozhovor byl moc příjemný a tak jsem zvědavá na výsledek.
A tady je celá naše parta.
A co se vlastně vystavovalo? Kdyby bylo na mě, tak vyberu určitě jiné fotky. Ale měli jsme vybrat 6 nejlajkovanějších fotek. A tak jsem v Instagrama zadala toto kritérium a vyšlo mi těchto 6 fotografií. Sice zde chybí ta předporodní a poporodní, která vím, že je vítěz, ale Instagram mi jí do tohoto filtru nezahrnul. Nevím proč. Ale aspoň to byla kombinace foodu a lifestylu. Tedy toho, o čem je můj Instagram a blog.
Setkání se mými čtenářkami bylo skvělé. Sice za mnou nepřišlo všech 10, ale 6 ano. Poznala jsem zase to, co stojí za online a offline světem. Je spousta věcí, které skrze sociální sítě nelze předat. Tady zazněly věty jako - Tyjo, ty jsi vysoká, Ty jsi mnohem krásnější, než na fotkách, Ty jsi mnohem sympatičtější, než na Instagramu a tak dále. Bylo to moc milé a to nejen díky těmto lichotkám.
Seznámila jsem se například s majitelkou obchodu Pom pom home, od které jsem dostala pár krásných kousků pro Tobínka ihned po jeho narození. Nebo třeba s majitelkou účtu OlaVelnerHandmade, která vyrábí krásné nápisy nejen na dorty. Kolem mě je tolik nadaných lidí. Ale také plno sympatických lidí, jako třeba paní učitelka ze školy. Zdravím. Byla moc milá a byla bych moc ráda, kdyby zrovna takovýto člověk jednou učil mého Tobínka.
Pro mé čtenáře tu byl připraven raut, workshop, ale hlavně setkání s námi. To si myslím, že bylo vydařené, ač jsem ke konci byla opravdu unavená. Tobínek to prospal od 17 hodin a tak jsem se zde zdržela téměř do 20 hodin.
Byl to dlouhý den, ale opravdu vydařený. A tak vám mohu tímto oznámit, že jsem navázala novou a to dlouhodobou spolupráci s firmou
Cewe Fotolab, která mi už teď dala mnoho, ale hlavně spoustu fotografií, které si mohu zařadit do svého alba.
Tato spolupráce ale nepřinese něco jen mně, ale už nyní připravujeme zajímavé akce, soutěže a zážitky i pro vás.
Děkuji, že jste prožili tento den se mnou a to ač naživo, tak skrze tento článek a budu se těšit zase na další akci.
S láskou,
vaše Kačí
Tento článek vznikl ve spolupráci s
Cewe Fotolab.
Žádné komentáře:
Okomentovat