středa 20. září 2017

NA CESTÁCH: 5. A POSLEDNÍ DEN NA ŠUMAVĚ

Tak a máme tu poslední den. Poslední den je vždy takový rozbitý, protože se musí do nějaké doby opustit pokoj a hlavně se musí jet domů.
V Nebespánu nikam nespospíchali a říkali, že pokoj můžeme opustit kdykoliv. Což bylo super. Ale stejně jsme nechtěli sedět v pokoji a tak jsme plánovali program. 
Venku bylo konečně pěkně, vlastně to byl první pěkný den. Nebe bylo modré, sluníčko svítilo a tak po chvíli lenošení v posteli jsme vyrazili na snídani.
Tuhle snídani jsme si chtěli pořádně užít. Od zítřka totiž nastane režim, kdy si zase snídani budeme chystat sami a hlavně, kdy nebude tolik času na usrkávání horké kávy, ujídání croisantu a na dlouhé povídání.

Tobínek mi naštěstí usnul v náručí a tak jsme tu seděli asi hodinu. Dokonce jsme tu potkali celou rodinku milé Wedding by Adlina. Navzájem se sledujeme už nějakou tu dobu na Instagramu a tak bylo milé se potkat takhle u snídaně :-)
Po snídani jsme zabalili kufry, nakrmili Tobínka a vyrazili k autu. Chtěli jsme jít ještě na houby a pak jsme měli sraz s bráchou U Štěpána.

Nakonec mě ale ještě zlákala vůně Nebeskrámu a tak dokud Arty platil útratu, tak jsem tam nahlídla. Samozřejmě jsem neodolala a k naprosto dokonalé švestkové marmeládě (95 Kč) koupila divoké bylinky, které jsou vhodné na salát, na sýry či do polévky (75 Kč). Jsou ze Šumavské přírody, ručně sbírané a sušené. K tomu jsem si vzala Kopřivový sirup (95 Kč), který vyrábí také majitelka Nepespánu. Nakonec jsem myslela ještě na mamku, které jsem musela poděkovat za hlídání psů a koupila jí domácí sušenky a klobásku, kterou vyrábí přímo francouzský kuchař.
Po cestě jsme potkávali spoustu lidí s plnými koši hub a tak jsem dostala chuť na kulajdu. Říkala jsem, že musíme najít les, který je lehce dubový, lehce jehličnatý, má trochu mechu a kapradí, k tomu borůvčí, je vlhký a krásně voní. Tam ty houby prostě musí růst.
Jenže ani procházka křížem krážem tímto dokonalým lesem nepomohla k tomu, abychom něco našli. Našla jsem pouze 2 mini klouzky. Njn, každý den není posvícení :-)
Nasedli jsem tedy do auta a jeli směr U Štěpána.
O této restauraci jsem slyšela samou chválu a tak bylo jasné, že tohle místo nesmíme vynechat.

Ve stejnou chvíli trávil brácha s přítelkyní, Jáchymem a celou její rodinou dovolenou na Šumavě a tak nám to krásně vyšlo. Nakonec se tam sešlo 8 dospělých a 5 dětí, s tím že 3 byly novorozenci. Takže bylo opravdu veselo.
Nejprve jsme si prošli úžasnou zahrádku, která se nachází před restaurací. Tohle je můj sen. Všude obrovské záhonky plné bylinek, ovoce a jedlých květů. Opodál se pasou krávy a chovají králíci.
Není totiž nic lepšího, než ráno vstát a jít si nasbírat čerstvou snídani na zahradu. Tohle je můj veřejný sen. Ač vím, že za tím stojí hodně práce, tak doufám, že aspoň v menším měřítku se mi tohle splní.
Tobínek byl dobře naladěn a tak jsem se jen modlila, ať nás nechá najíst a vychutnat si tu dokonalost, kterou tato restaurace nabízí.
Arty začal řešit, jak je vlastně úžasné, že člověk vidí pást krávu a zanedlouho jí má na talíři. Že to maso je čerstvé a kvalitní.

Já bohužel nad tímhle přemýšlet nemůžu. Proto moc nemám ráda kuře vcelku, či králíka vcelku. Když jím maso, tak už musí být zpracované. Tak nějak stále bojuji s tím, že je to živé krásné zvíře, které se zabíjí proto, abychom ho snědli.

Vegetarián nejsem a nikdy asi nebudu, ale masa poslední dobou jím opravdu po málu. Spíše ryby a mořské plody. A tak jsem tuhle debatu utnula a kochala se okolní přírodou.
Jídelní lístek mě mile překvapil. Byl stručný, ale každý tam našel své. V nabídce je několik druhů steaků s různými přílohami, ale i ryba či salát s kozím sýrem, takže i vegetarián se nají.
Jak jsem prohlásila u této vázy, stačí trocha "bordelu" z lesa a jak krásně to vypadá.
V nabídce bylo i několik druhů domácích limonád, ledových čajů nebo třeba pivo.
 Jako předkrm jsem si dala salát s kozím sýrem. A bylo to úžasné, jak chuťově, tak vzhledově.
Ostatní si dali dýňovou polévku.
Arty paštiku s brusinkami.
Nebo třeba dýňové květy plněné kozím sýrem v tempuře.
Jako hlavní chod jsem si dala houbové kroupy s hovězím pupkem. Bylo to naprosto dokonalé. Opravdu. Opět vzhled byl úžasný a jídlo dochucené do posledního detailu.
Arty si dal steak z hovězí svíčkové s liškovou omáčkou a baby bramborami. O té omáčce prohlásil, že to bylo to nejlepší, co za poslední dobu jedl.
Tohle byl steak z denní nabídky s bramborou kaší. 
 Nebo třeba žebra, která jsou jako bestseller.
 Nakonec přišel ještě čas na dezert, ač knoflíky u kalhot praskali.
Dali jsme si žmolenkový koláč s borůvkami, který podávali ještě teplý. Dokonalost!
 Brácha si dal mačkané jahody s domácí zmrzlinou.
 A já borůvky se šlehačkou. Taková správná tečka po takovém množství jídla.
V nabídce mají i vlastní produkty, jako paštiky, vepřové ve vlastní šťávě či škvarkovou pomazánku.
 A teď už je čas jet domů.
Dovolená to byla naprosto úžasná a já jsem si opět potvrdila to, že zažít krásnou dovolenou se dá i v České republice.
V poslední době se všichni ženou za hranice, ale lidé zapomínají, že ty obrovské krásy máme přímo pod nosem.
A tak už teď se těším na další dovolenou, kterou v České republice zažijeme. Pokud máte tipy, tak mi je určitě napište.

Mějte se krásně a moc děkuji, že jste díky článkům mojí dovolenou prožili se mnou.

Líbá vaše Kačí

Žádné komentáře:

Okomentovat