úterý 19. září 2017

NA CESTÁCH: 4. DEN ŠUMAVY

Dnešní probuzení bylo do velkého deště. Nejprve jsem z toho byla smutná a říkala si, co tak budeme celý den dělat. Nakonec jsme si řekli, že se nasnídáme a uvidíme.
V plánu jsme měli jít na hrad Kašperk, do sklářské huti a na jeleny. Předpověď se nelepšila a mě představa, že strávím celý den na pokoji s Tobínkem naprosto děsila. Vážně obdivuji každého, kdo tohle zvládá.

Nejenže se nudím já, ale i on a tak to pak vypadá. Nakonec jsme se rozhodli pořádně obléci, vybavit pláštěnkou a deštníkem a vyrazit na hrad.
Vlastně celá cesta a počasí mělo něco do sebe. Nikde nikdo, jenom my a krávy.
Jdou zde na výběr dvě cesty. Jedna 3 km a druhá 6 km. Rozhodli jsme se jít tou kratší, která vede přímo od Nebespána. Jenže kratší znamená i strmější.
Chtěla jsem to zachytit fotkou, ale to nešlo. Prostě to byl šílený krpál. Chvílemi jsem si myslela, že nejdeme do kopce, ale stojíme na místě. Cesta trvala něco kolem 2 hodin nahoru a 1 hodinu dolů.
Nejhorší na tom bylo, že ze začátku jdete kilometr z prudkého kopce, abyste pak šli 2 kilometr do ještě prudšího kopce. Ale dá se to.

Každopádně rozhodně ne s kočárkem a ne s chodícími dětmi. Ty by to asi vzdaly hned na začátku a upřímně se jim nedivím. S nosítkem to byl záhul, ale dalo se. Arty je pašák a trochu si zasportoval.
Stále ale pršelo a tak jsme si prošli malé nádvoří a zahřáli se u kávy.
Na nádvoří toho ale moc není vidět. Jsem asi rozmazlená nádherným nádvoří u Křivoklátu, kde jsem byla stokrát. Dovnitř jsme nechtěli jít kvůli Tobínkovi. Sice spal, ale kdyby se vzbudil, tak by určitě plakal.
Malý okruh zde stojí 100 Kč a velký 150 Kč.
Jelikož je to nejvýše položený hrad v ČR, tak jsem čekala lepší výhled na Šumavu, ale i tak to byla krása. Tam někde vzadu bydlíme a odtamtud jsme vycházeli.
A tak po chvíli se vydáváme na cestu zpět.
Ač to byl náročnější výlet, tak za to stál. Vždy mám takový dobrý pocit, že jsme to zvládli a viděli zase něco nového.
Vydali jsem se stejnou cestou dolů. Opět sami.
A stále pršelo.
Jelikož jsem původně měli odjíždět v pátek, jak jsem vám psala, tak jsme neměli zastihnout Nebeskrám. Nakonec nám ale padlo naše ubytování a každé další, které jsme našli bylo plné. Nakonec se nám ale ozval majitelka hotelu, že nějaký pár odhlásil ubytování a tak jsme si pobyt v Nebespánu prodloužili až do neděle a tím pádem zastihli Nebeskrám.
Byla tu tahle švestková marmeláda, ta čekala na mě, protože byla poslední. A jak jsem vám psala, byla naprosto dokonalá. Tak jsem neváhala ani vteřinu a koupila si jí.
Na pultu byla připravená čerstvá bábovka. Mnam. My se ale chystali do sklářské huti a tak jsme si koupi tohoto kousku odložili na později.
Sklářská huť se nachází na náměstí v Kašperských horách.
Vstup stojí 30 Kč a můžete si zde vyfouknout svojí skleničku.
Když jsem se vrátili ze Sklářské huti, tak jsem ještě nakoukla do Nebeskrámu a odtamtud na mě houkla slečna, že jim cukrářka donesla čerstvé buchty. Ještě horké. A tak jsem neváhala ani vteřinu a za 20 Kč/kus si koupila jednu povidlovou a jednu makovou.
A nebudu lhát, když řeknu, že to byla naprostá dokonalost. Opakuji se po stý, ale vážně. Nadýchané, vláčné a chuťově vymazlené, ještě teplé buchty. Slast.
Na pokoji jsme nakrmili a přebalili Tobínka a vyrazili na další výlet. Tentokrát na jeleny a rysy.
Jestli si říkáte, kdy obědváme, tak neobědváme. Doma ano, ale většinou, když výletíme, tak se pořádně nadlábneme na snídani a pak si dáme pozdní oběd nebo dřívější večeři.
Stále pršelo, ale stále nás to neodradilo do výletu. Včerejší vlci nás nadchli a tak jsme chtěli vidět i jeleny a rysy.
Na jelenech nás uvítala cedule, že jeleni jsou v říji a tak je jejich výběh omezený. Vyrazili jsme i tak na okruh. Nejprve jsme došli do ohrady rysů, kde jsme žádného nepotkali. Ani se nedivím. Bylo vážně hnusně a pršelo, komu by se chtělo z nory.

My to nevzdali a i tak se vydali na omezený okruh k jelenům. Šli jsme téměř 3 km, až jsme došli k zavřené brance s cedulí, že jeleny lze koukat jen u spodní branky. A tak jsme nemohli těch pár metrů dokončit okruhově, ale museli jít celou stejnou cestu zpět.

Sice stále pršelo a už bylo celkem chladno, ale cesta byla krásná a  příjemná a tak jsme nehudrovali a prošli se. Co jiného nám také zbývalo, že? :-) Z dvou a půl km najendou bylo pět.
Sice jsme nakonec neviděli jeleny a rysy, ale viděli jsme býky jako kráva. To bylo prostě obrovské hovado.
Člověku to nedojde od chvíle, kdy je vidí na pár centimetrů.
Celý hladový jsme se těšili zpět do Nebespána na večeři. Už jsem měli vážně hlad. Však jsme naposledy snídali.

V nabídce byla kulajda a já se na ní šíleně těšila. Vzápětí nám ale oznámili, že kulajda došla a že místo ní je rajčatový krém z bio lokálních rajčat. Já na tuhle polévku moc nejsem, nikdy mě totiž nijak extra nepřekvapí a tak si jí dal jen Arty.

To jsem ale prohloupila. Rodilý Francouz jí opravdu umí. Byla jemná a úžasná. Zjemněná smetanou, což já nedělám a asi začnu.
Tobínek si dal k večeři své pěstičky :-)
Arty si dal jejich Nebespánský burger. Byl to naked burger, který se skládal z bramborové placky, lokálního hovězího od místního farmáře a vajíčka. Nejprve jsme si říkali, že to s burgrem nemá moc společného, ale nakonec jsme byli nadšení. Byl to zajímavý nápad a dala bych si to klidně znovu.
Já si dala jejich domácí noky s hříbkovou omáčkou a rozhodně jsem neprohloupila. Vynikající.
A v tuhle chvíli byl čas na dezert. Ten už se ale nelíbil Tobínkovi a dával nám to jasně najevo. Na vteřinu mi usnul v náručí a tak jsme si objednali bezlepkovovu roládu plněnou lehoučkým krémem a opět borůvkový koláč. Ten byl posledně dokonalý. Medovník bohužel už neměli. Fňuk.
V tu chvíli Tobínek otevřel očka a spustil totální řev. Nic nepomáhalo. Co teď? No já se prostě svého dezertu nevzdala a tak jsme dělali všelijako šaškárny, až to dopadlo tak, že jsme dezert zhltli a šli na pokoj.
A co myslíte? Jakmile jsem Tobínka položila na postel, tak se začal tulit a s úplně úžasnou náladou usínal.

Prostě se stará o mojí linii a nechce, abych jedla dezerty a byla tlustá. Jinak si to nedovedu představit :-D


Tak my jdeme spát a vám přeji dobrou noc.

Líbá vaše Kačí

2 komentáře: