ZE ŽIVOTA: PROČ?!

Proč?! Tak tohle byla otázka, kterou jsem si několik dní pokládala. Proč zrovna já? Proč musím být v nemocnici? Proč mám stále takové komplikace? Proč nejsem lepší obal pro naše miminko? Proč pořád něco selhává? Proč se stále tak strachuji? A proč...?

Těchto otázek je opravdu nespočet. Je to proto, že v životě se nám občas dějí věci, na které nejsme úplně připravení. I když o nich víme a říkáme si, že se stát mohou, tak jakmile nastanou, tak nás doslova vykolejí. Jako mě v pondělí...

Ano pondělí. Ten den, kdy všichni slavili Velikonoce, užívali si rodinné pohody, pletli pomlázku, barvili vajíčka, mrskali ženy ve svém okolí a rozdávali vejslužku. Sice to byl den, kdy bylo pochmurno, pršelo a vlastně v našem okolí byli ulice prázdné. Ještě ráno jsem říkala, jak je divné, že zrovna na Velikonoce je všude takové divné ticho. Jakoby byla neděle. Taková ta odpočinková, kdy se nikomu nikam nechce a je doma s rodinou.
A právě v tento den jsme jeli na další výlet. Ne na takový, jaký byste si mohli myslet. Sice Apolinář patří mezi památkové stavby, ale není to rozhodně místo, kam byste jeli s úmyslem vyplnit své volné nedělní chvíle. 

Abych to uvedla na pravou míru, tak už od pátku mi bylo tak nějak zle. Zákon schválnosti si myslím funguje úplně dokonale. Většinou, když mi je zle, tak je to v odpoledních hodinách, kdy můj doktor už neordinuje a nejlépe v pátek, kdy vím, že je přede mnou víkend a to opět bez ordinačních hodin mého doktora. A právě z tohoto důvodu jsem to všechno odkládala. Teď nechci, aby ale vyznělo, že jsem něco podcenila. To by s Artym ani nešlo. On v tomhle velí a já poslouchám. A ten by rozhodně nic nepodcenil. Ale už od pátku byli určité náznaky, že se něco děje. Ale ne takové, abychom si ten výlet udělali o pár dní dřív.

V pondělí ráno se mi ale přitížilo mnohem víc. A tak jsme se s Artym dohodli, že zajedeme k lékaři. Že čekat na úterý, kdy bude můj doktor ordinovat nebudeme. A v tu chvíli začal ten správný kolotoč. V Apolináři mi udělali všemožné vyšetření, poslali na Karlák do nemocnice, tam mě vozili sanitkou z budovy do budovy a řešili, co to se mnou je. Prošla jsem všemožnými testy, odděleními a poznala nespočet lékařů. Všichni byli ale úžasní. Závěrem bylo, že mě domů nepustí a hospitalizují mě u Apolináře. Tak jsem jela sanitkou zpět.

To jako vážně? S tím jsem opravdu nepočítala. Doposud každý takovýto výlet byl zakončen zprávou, že se musím šetřit, dostala jsem léky a měla být v klidu. Ale že by mě hospitalizovali? S tím jsem opravdu nepočítala. 

Tímto začal další kolotoč vyšetření a řešení mého zásadního problému. Ten je v tom, že jsem jednoduše řečeno špatný obal pro naše miminko. Miminku se daří krásně (ťuk, ťuk, ťuk), roste jako z vody a vyloženě se má k světu. Jen já jsem asi špatná nositelka. A to je další otázka. Je to jen tímhle těhotenstvím a další bude úplně jiné a poklidné? Nebo je to tím, že prostě moje tělo není stavěné na to nosit děti? Nechci si nic vyčítat, ale tyhle otázky se mi stále honí hlavou.

Ale abych vám taky povyprávěla o samotným pobytu. Apolinář je úžasná nemocnice. Ať už po architektonické stránky (vypadá totiž jak z Harryho Pottera), tak po té lékařské. Všichni, opravdu všichni, ať už lékaři, sestry, porodní asistentky nebo třeba uklízečka jsou naprosto úžasní. Všichni plní optimismu, úsměvu a naděje. Naděje na to, že vše bude v pořádku. Leží tu ženy pár dní, ale také několik měsíců. A právě hlavně pro ty je tato podpora opravdu důležitá. Není to snadné. Každou minutu se kontrolujete, zda je vše v pořádku, zda miminko kope, zda mu tluče srdíčko a zda předčasně nerodíte. Důležité je, že minimálně každou hodinu se tu ukáže někdo z lékařů či sester. Měří tlukot srdíčka miminka, měří tlak, nosí léky, měří teplotu, ptají se na aktuální stav a nebo jen přijdou podpořit. Je to vážně skvělé. Člověk má pocit, že je pod tou nejlepší kontrolou a že vše dopadne nejlíp. Jo a jídlo je tu také fajn. Jasně, je to to nemocniční, ale jde to. Zatím jsem vždy odevzdala prázdný talíř :-)
Když jsem včera stála u okna a hleděla do protější části budovy, tak jsem si opět uvědomila, jak se vlastně i přes tyto komplikace mám dobře. I když jsem v nemocnici, tak jsem stabilizovaná a miminko v pořádku. Naproti je totiž oddělení předčasně narozených miminek. Takže když se člověk podívá z okna do zahrady a protějších oken, tak vidí lékaře s rouškou na obličeji, jak převáží obrovské inkubátory plné hadiček a v nich to miniaturní miminka. On vlastně asi není tak obrovský, ale ta miminka jsou tak malinká. Tak strašně malinká. Bylo mi z toho ouzko a smutno. Tyto ženy a děti jsou obrovští bojovníci a prožívají asi tu nejtěžší etapu života. Musí být strašně silní a já jim tak moc držím palce. Ale oni to zvládnou. Věřím tomu. Jak jsem psala. Lékaři tu jsou úžasní a už umí opravdové zázraky.

Abych to shrnula. Tyto prozatimní 4 dny u Apolináře mi opět dali hodně. Hodně sil bojovat. Uvědomila jsem si, že i přes komplikace jsou tu ženy, které na tom jsou mnohem hůře a bojují. Bojují opravdu dlouho. A tak jsem jim tu rozdala nespočet úsměvů a energie a doufám, že si za chvíli zabalím a půjdu domu. Sice to nebude už tak snadné, protože budu v ambulantní péči a mám doslova nakázaný klidový režim. Ale vždy je lepší ležet ve své posteli, než v té nemocniční. 

Tímto chci vzkázat všem ženám, které prožívají stejné či podobné chvíle, ať nezoufají. Důležité je věřit a ono to pak jde lépe. Jak se říká, naděje umírá poslední...

Držte nám všem palce...


Líbá vaše Kačí
Ps: Jakmile se dostanu domu, tak dodělám pokojíček a napíši vám o něm článek. Zbývají opravdu už jen drobnosti z dekorace. Hodně se ptáte, odkud mám tohle a tamto a tak to tam celé sepíši a třeba inspiruji :-)


92 komentářů:

  1. Přeji, ať je vše brzy zase v pořádku a můžeš odpočívat doma. Já měla obě děti předčasně narozené, přestože každé těhotenství probíhalo úplně jinak. Kdo ví, jak by to bylo do třetice? Ale to už se nedozvím :))) Měj se hezky a hodně sil :) Šárka

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Kačí. Držím palce, ať tě brzy pustí domu a je tobě i chlapečkovi jen dobře :)

    OdpovědětVymazat
  3. Držím palce, nic takového jsem nezažila, ale bála jsem se u druhého, protože jsem neměla vyřešeno, kde by bylo chudáček to první...když já v nemocnici.Zrovna mi také není nej a stále se snažím být optimista, tak mi to jde ted trochu líp

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je důležité, bojovat a myslet pozitivně, pak to jde vše lépe :-)

      Vymazat
  4. Držte se. :) Vždycky se úplně vyděsím, co se děje, a konec článku mě uklidní. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musím zaklepat, ale zatím bojujeme statečně :-) Už jen pár dní ❤

      Vymazat
  5. Moc na vas oba myslím a držím palce, Kačí. Vše bude v pořádku, ohlidaji si vás, neboj❤. Posílám velkou💋 a hodně sil

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc Jani, bojujeme statečně a těch pár dní už dotáhneme do konce :-)

      Vymazat
  6. Ahoj Kači, úrovně včera jsem si n tebe vzpomněla a říkala si, že se nejspíš něco děje a jsi možná v nemocnici a šestý smysl nelhal. I já jsem takhle skončila na dva dny v nemocnici, celou noc jsem trávila na wc a měla jsem hrozné křeče a tak mne raději přítel odvezl do nemocnice, ale vše dopadlo dobře a Laurinka se narodila týden před termínem. Držím palečky ať jste oba v pořádku a je ti už jen lépe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám šestý smysl a zvlášť u maminek funguje úžasně. Děkuji moc za podporu ❤

      Vymazat
  7. kdypak máš termín na porod? :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Katka,
    píšem ako skúsená mamička troch, už pomaly odrastených a dospelých, detí.Sama som teda rodila tri krát, z toho bohužial raz nie úplne pohodovo. Naša milovaná prostredná dcéra, ktorá má zrovna dnes 18 rokov, je tomu na den presne keď mi vyvolávali porod. V nemocnici som ležala mesiac s nohami hore. Narodila sa v 7. mesiaci, podvýživená ale dýchajúca sama. Dnes je z nej krásna slečna, zdravá a plná života. Aj ja som sa pýtala častokrát, prečo som ju nemohla v kľude donosiť a kojiť ako ostatné mamičky ? Prečo sa to stalo práve mne, ktorá som nechcela nič len veľkú rodinu, kopec detičiek ? Dnes odpoveď viem, aspoň si to myslím, aby som bola silnejšia. Aby som si všetko vážila viac, aby som vedela že život je o banalitách, o obyčajných veciach a malých radostiach. Ja viem že budeš mať šťastné a krásne miminko, si krásna a skvelá mamička.Držím ti palce a myslím na teba. Už som si hovorila kde sú tvoje instastories :). Ak by si sa chcela na niečo opýtať, poradiť, kludne napíš. Inak som ležala kúsok od Apolináře, v Podolí. A rodila som tam všetky naše deti a tretia dcéra sa potom narodila úplne na pohodu, donosená. Takže do budúcnosti nezúfaj. Veľa síl posielam, a hlavne držím palce a nech sa darí maličkému aj tebe. S láskou Tina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Tino, děkuji moc za krásná slova, ač to muselo být náročné a těžké. Sleduji tě a tvou rodinku a musím říct, že máš nádherné děti. Opravdu se ti povedly :-) Přesně jak píšeš, určité věci se v životě dějí hlavně proto, abychom si uvědomili, že vše není jen tak. A já to tak beru. Hlavně když to nakonec dopadne dobře. Zbývá mi jen pár dní do porodu a věřím, že to vše už dotáhneme bez komplikaci a už si budeme užívat jeden druhého. Neskutečně se těším. Ještě jednou děkuji za podporu. Moc si toho vážím :-) ❤

      Vymazat
  9. Držím palce a myslím na vás ať všechno zvládnete :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Ježíš Kačenko, ať jste oba v pořádku! Moc na vás myslím :) A žádný myšlenky na to, zda jseš "dobrý domeček" pro malýho! Stále ho nosíš a je mu u tebe dobře, jen to tělo dělá problémy, ale to je něco, co prostě nejde ovlivnit... Všechno určitě dobře dopadne :)
    P.S. vím, že jsou na světě důležitější věci, ale holt postižení z povolání a když už je to ten psanej blog... Od pátku byly náznaky a 4 dny mi daly hodně..... Nezlob se na magora a pusu! :D

    OdpovědětVymazat
  11. Kači, držím silno silno palce, nech ste čo najskôr OK a doma ! nech sa pak zase objavíš plná úsmevu na Jiřáku :)
    Tvoja čitateľka Zuzka

    OdpovědětVymazat
  12. Drž se Kačí!!!! Jsi bojovnice 😊 bude to dobré 😊

    OdpovědětVymazat
  13. Kačí držím palečky, tobě i miminku. S Artym jste skvělí a budete ještě lepší rodiče. ��

    OdpovědětVymazat
  14. Kačí, držím palce tobě i miminku. S Artym jste skvělí a budete ještě lepší rodiče. Přeju hodně sil a štěstí��

    OdpovědětVymazat
  15. Kačí, věř, že jsi pro své miminko ta nejlepší. Špatný obal? Pcha! Drž se, brzo budeš mít zdravého drobečka v náručí :) Mně se loni v dubnu narodil kluk, měl jen něco málo přes dvě kila (taky jsem hloupá měla výčitky, že jsem měla poznat, že něco není OK atd. atd.) a už je z něj chlapík. Všechno dobře dopadne. Držím palce! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko děkuji moc za krásnou podporu, moc si toho vážím ❤

      Vymazat
  16. No Kačí! Na blogu jsem postřehla nějaké "prázdno", i když ne že by nebylo co číst :), ale říkala jsem si, snad je ta holka v pořádku! Nevím proč. Jen jsem viděla příspěvek na instagramu o novém článku "Proč?" hned letím sem, číst zda je mimčo i ty ok. Uf. :) Tak hodně sil, zdraví a úsměvu přeji a už se moc těším na článek o pokojíčku, který bude určitě moc inspirativní. Dnes jsem zrovna koukala po nočních světýlkách a nálepkách na zeď, ale nějak mi nic nepadlo do oka.
    Šetři se a měj se krásně!
    Míša S.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo koukám, že šestý smysl funguje. Je to tak. Občas to je náročnější, ale zbývá nám pár dní do konce a to už zvládneme. Zanedlouho budeme spolu a strááášně moc štastní ❤❤❤

      Vymazat
  17. Držím vám palce ;) jsem na tom podobně, od úterka v nemocnici, a to nejsem ani tak daleko v těhotenství jako vy :/ taky si kladu otázku proč zrovna já... Ale odpověď mi ještě nikdo nedal...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jejda, to mi je moc líto. Doufám, že už jste doma a v pořádku. Dnes umí lékaři opravdický zázraky. Sama jsem se o tom přesvědčila. Držím moc palce ❤❤❤

      Vymazat
  18. Kači hodně sil tobě i Artymu :) už se ti to krátí to zvládnete :)

    OdpovědětVymazat
  19. Kacenko drz se a hodně sil a štěstíčka :)

    OdpovědětVymazat
  20. Držím Vám oběma všech 20 palčáků Kačí :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Kačí,u Apolináře mi zachránili synovce, od 5.měsíce nikdo z nás neměl jistotu, že vůbec bude. Narodil se v 7.měsíci a dlouho jsme nevěděli, jestli bude v pořádku. Teď máme skoro pětiletého kluka, který řádí a má energie, že nechápeme, kde to bere. Ale všem nám tu energii dodává. Doufám, že ty poslední týdny budeš mít v poklidu a všechno už bude v pořádku. A netrap se, že jsi špatný "obal", miminko vědělo, proč si vybralo právě Tebe :) K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé děkuji moc za krásnou podporu. Uplnou husinu z toho mám. ❤❤❤

      Vymazat
  22. Káťo moc držím pěstičky, ať jsi zase brzy doma. A i kdyby to nešlo, tak nezoufej, lékaři ví co dělají, aby miminko bylo v pořádku a donosila si jej do konce <3

    OdpovědětVymazat
  23. Držím pěstičky!!!! :o) :o) Držte se! :o)

    OdpovědětVymazat
  24. Jsi statečná Kačí, všechno zvládnete a brzy budete zase doma! Drž se! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani děkujeme moc. Už jen pár dní a bude o malé smůtýčko více :-)

      Vymazat
  25. Kačí drž se ! Sleduji Tě již dlouho a když jsem se dozvěděla, že jsi těhu, tak jsem měla za tebe ohromnou radost. Vždycky jsem na tobě obdivovala ten optimismus a dobrou náladu, které jsem od tebe nesčetněkrát čerpala. Proto bych tě chtěla podpořit a říct ti, aby ses vůbec nestrachovala, všechno bude vpořádku. Každý takový pobyt v nemocnici, jak jsi říkala, otevře lidem oči. Držím Ti palce, hodně štěstí ve všem co Tě čeká. Fanynka Klárka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klárko, děkuji moc za krásnou podporu a věrnost ve čtení mého blogu. Moc si toho vážím a dodává mi to hodně sil ❤❤❤

      Vymazat
  26. Strašně hezky napsanej článek. Klobouk dolů :)

    OdpovědětVymazat
  27. Držím moc palce, ať všechno dobře dopadne a daří se Tobě i miminku čím dál tím líp. :)

    OdpovědětVymazat
  28. Kačí, držím moc pěsti, aby všechno dobře dopadlo. Nedokážu si představit, co zažíváš, ale všechno dobře dopadne. Věřím tomu...:)

    OdpovědětVymazat
  29. Drzim palce a posilam hodne sily!

    OdpovědětVymazat
  30. Katy držím palce, at je všechno brzy dobré. Taky jsme zrovna v očekávání druhého potomka, tak si dokážu představit tvoje pocity, ale věřím, že už sis tímto všechna "těhotenská" martyria vyčerpala a už vás čekají jen samé hezké chvilky:) Eliška

    OdpovědětVymazat
  31. Držím palce, ať se vše v pořádku! A taky bude!

    OdpovědětVymazat
  32. Ahoj Katko,moc hezky jsi to napsala, jsi silná a budeš dobra máma. Ja jsem prave už podruhé těhotná, a je to mnohem těžší než poprvé- mám vedle sebe uz malého clovicka, takže nezbývá čas starat se o sebe a to se projevuje tak, ze málo přibiram, ale mimi je zatím ok. První těhotenství je prostě to nejhezčí, u druhého není čas vůbec na nic. Vím, asi to tak momentálně necítis, ale všechno to poprvé je krásné. Ja jsem rodila v jiné prazske nemocnici a musim rict, ze předporodni péče je u nás na super úrovni, skvěle se o vás všichni starají, když jste těhotná, byla jsem i na rizikovem, protože mi vyvolávali porod a všichni byli zlati. Sestinedeli bylo ale úplný opak, najednou to nejste Vy, o koho se všichni starají, ale jen o to male a najednou musíte Vy být ta funkční a schopna a uz na vas není nikdo hodný. Byl to pro me šok a nebyla jsem na to vůbec připravená, s kojení jsem měla problém ještě měsíc po porodu, nevím jak je to u Apolinare, snad jsou tam sestry hodnejsi. Ja vlastně řešila jen porod a na sestinedeli jsem nebyla připravena vůbec, teď uz to snad bude lepší. Držte se rodinko

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je otázka nad kterou přemýšlím hodně často. Já jsem na tyto věci hodně citlivá a když se na mě někdo zatváří nehezky tak si to beru strašně osobně. Ale asi je nutné se na to připravit.

      Tak držím moc palce, ať máš více sil a ať ti to ten narozený brouček trošku usnadní a nezlobí ❤

      Vymazat
  33. Kačí věřím že vše dopadne dobře, jsi silná žena a já věřím že ty i miminko budete v pořádku. Držím ti palečky ať už to do toho porodu jde jako po másle. 💞

    OdpovědětVymazat
  34. Hodně sil Kačí! Ty to zmákneš, jsi úžasná! :)))

    OdpovědětVymazat
  35. Kačenko, opatrujte se i s Tobiskem a držím palce, ať je všechno dobré a můžeš jít zas domů!

    OdpovědětVymazat
  36. Kačenko, Tobisku držte se a dávejte na sebe pozor,moc na vás myslíme 😘😘😘😘😘

    OdpovědětVymazat
  37. Mila Kaci, posilam spoustu pozitivni energie a myslim na Vas, at jste v poradku :*

    OdpovědětVymazat
  38. Přeji brzké uzdravení,hodně sil a nebojte - u nás u Apolináře se o vás dobře postaráme :-)

    OdpovědětVymazat
  39. Dobrý den, moc Vám držím palce, všecko bude určitě v pořádku! A jakýpak špatný obal pro miminko!? Jste ten NEJLEPŠÍ obal na světě, jste jeho máma, cožpak pro něj už teď neděláte, co je ve Vašich silách jenom možné!? Tyhle myšlenky úplně pusťte z hlavy. Moc na Vás myslím!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc za krásnou podporu, moc si toho vážím :-)❤

      Vymazat
  40. Drzim palce Kacko!! Vladka (shabbyvladka,sweetlittlethings.blog)

    OdpovědětVymazat
  41. Kacenko, jsi sikula, jak to vsechno zvladas a "obal" jsi skvely!!! Hodne sil a objeti od more posila Terka

    OdpovědětVymazat
  42. Kačí držím palečky ať jste co nejdříve oba dva v pořádku doma. Jakmile přijdeš domů tak odpočívej tak jak ti přikázali doktoři a na ppkojíček si zavolej o pomoc. Hlavní je být v klidu, v pořádku a co nejdéle to půjde 2v1. Držím pěsti pro štěstí 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak to dělám, snažím se hodně ležet a odpočívat a za ničím se nehonit. Občas jdeme na snídani, oběd nebo večeři do města ale vše autem a v poklidu ❤

      Vymazat
  43. Ahoj Kači, nikdy jsem nic nekomentovala, ač Tě sleduji a vařím podle Tebe už dlouho. Nechci vypadat jako nějaká šílená šarlatánka:), ale trošku se zajímám o Tradiční čínskou medicínu a dost jí věřím, samotné mi moc pomohla. Podle ní je problém "západních" žen, že konzumují (ty, které se snaží jíst zdravě, samozřejmě) velké množství salátů a smoothies, přitom čerstvá zelenina a ovoce ochlazují orgány, a např. ochlazení ledvin narušuje dráhu početí a projevuje gynekologickými problémy, bolestmi v bedrech atd. Já jsem měla velké problémy a pomohlo mi pouze to, když jsem začala jako první jídlo dne jíst zeleninový, nebo masový vývar s miso pastou. Nemysli si, pořád zbožňuju "smutýčka", ale myslím na to, že první jídlo bude polévka a že když si dám něco "ochlazujícího", vyvážím to hned potom čajem, nebo teplou vodou s citronem, prostě něčím:)Doufám, že se neurazíš, je to jen tip, co bys třeba mohla vyzkoušet:) Měj se hezky, díky za to, co děláš. Papa, Tereza D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím ale souhlasím a sama jsem to popisovala v knížce. I smoothie je nejlepší pít v pokojové teplotě a to jak do něj lidé dávají led to bych nedělala zvlášt ne hned po ránu. Každopádně celé těhotenství smoothie skoro nepiji. Občas ano, měla jsem období spíš smoothie misek, ale strašně mi po tom pálí žáha a pak jsem zvracela a nechtěla jsem si ho zprotivit, tak jsem od něj ustoupila, tak tím to asi nebude. Ale je dobré, že to píšeš. Určitě by to mohlo někoho zaujmout ❤

      Vymazat
  44. Když je člověk v nemocnici, tak si vždycky uvědomí jaké má vlastně štěstí. Kolem něj je najednou tolik lidí, kteří jsou na tom hůř, než on sám, že to ani nejde nevidět.
    Děkuji za tenhle článek, když jsi psala o těch předčasně narozených miminkách, tak mi i slza ukápla :( jsem tak vděčná za to, že moje holčička je zdravá a v pořádku ♥ nevím co bych dělala, kdyby se jí něco stalo. Je to moje štěstí ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Vlastně mi tam bylo psychicky špatně hlavně z toho, že bych nejraději všem pomohla, ale nebylo jak. Proto si musíme vážit každé chvíle, kdy jsme šťastný a vše je kolem nás v pořádku ❤

      Vymazat