STÁTNÍSVÁTOVSKÝ BRUNCH V MARTHYS KITCHEN


Brunch /čti branč/, co je to brunch a proč právě v tento den? Pro ty, kteří se se slovem brunch ještě nesetkali, to lehce objasním.
Slovo brunch vzniklo ze spojení dvou anglických slov a to breakfast = snídaně a lunch = oběd. Začíná tedy pozdní snídaní a končí pozdním obědem. Tedy by se dalo říct, že začnete jíst kolem 10-11 hodiny a skončíte kolem 15 hodiny. To zní úžasně, ne? :-)

A jelikož byl státní svátek, tudíž většina z nás  měla celý všední den volný, tak se moje drahá kamarádka rozhodla uspořádat brunch-ovou oslavu narozenin. Ne vždy oslavu narozenin musí doprovázet alkohol. Tady nás doprovázelo dokonalé jídlo, přátelé a spousta úžasných historek v krásném prostředí francouzského bistra Marthys Kitchen, které se nachází na Náměstí Míru, ve Francouzské ulici v Praze.
O tomto bistru jsem Vám již psala, protože to tady naprosto miluji a kdo ještě nečetl článek, může si ho přečíst ZDE.

A teď zpět k našemu bruchi. Na den 28. 10. 2014 jsem udělala v bistru rezervaci u jejich největšího stolu a kolem 11 hod. jsme se začali scházet. Bylo nás 7. Postupně chodil člověk po člověku, až lehce po 11 hod. jsme usedli všichni ke stolu a mohli jsme začít objednávat.
Cílem této sešlosti bylo samozřejmě důkladně oslavit narozeniny naší kamarádky Marcelky, ale také ochutnat téměř celý jídelní lístek v tomto bistru. A to se nám celkem podařilo.

Originální přípitek čajem z čerstvé máty či zázvoru, kafem a pivem započal tuto oslavu.
Měli jsme štěstí. V tento den zrovna vařil zakladatel bistra pan Martin. O to víc jsem se těšila na to, jaké jídlo bude.
Strašně jsme se všichni těšili na jejich úžasný hot-dog, o kterém jsem také psala v předchozím článku a já se tedy těšila na jejich jahodový shake. Pokaždé, když jsem do Marthys kitchen přišla, započala jsem jim sérii jídel.
Bohužel pro nás, (ale chápu, že je to potřeba) změnili jídelní lístek na podzim/zima a toto zrušili. Ale našli jsme tam a aspoň jsme ochutnali něco jiného.
Objednali jsme si tedy první chod. Někdo začal slaným, někdo sladkým. Já jsem si dala Pět lívanečků s jablky v karamelu a šlehaným tvarohem. Co dodat. Prostě dokonalost. Cena 65 Kč
Ostatní si dali Dvě vafle s javorovým sirupem, vlašskými ořechy zdobené domácí šlehačkou, cena 85 Kč.

Další měli také vafle, ale trochu jiné a to Dvě vafle s domácí višňovou omáčkou, s kousky višní zdobené domácí šlehačkou. Cena 85 Kč.
To by nebyli kluci, aby si nedali něco slaného. Takže nabídka anglické snídaně byla na místě. Cena 149 Kč.
 A můj drahý manžel si dal Vejce Benedict v briošce a bylo to tedy opravdu výborné. Cena 108 Kč.
Po tomto rozjezdu to chtělo trochu spláchnout. Tak jsem si objednala jejich Domácí ledový čaj (0,3l za 35 Kč) a už se těšila na další chod. Teď bylo jasné, že si musím dát něco slaného. Vždy to totiž střídám. Sladké, slané, sladké, slané a zakončím sladkým :)
No a jelikož jsme všichni měli dobrý základ v bříšku, tak můj manžel netrpělivě dával signál, abychom naší kamarádce popřáli. Takže hurá do toho. Ano je pravda, že jsme byli trošku atrakcí pro ostatní hosty, ale co, narozeniny jsou narozeniny :-) Marcelka zářila radostí  a nás pěkně hřálo u srdce, že je prostě šťastná.
I když jsem si večer říkala, že jí péct dort nebudu, protože do Marthys kitchen by to bylo nošení dříví do lesa, tak mi to nedalo a v 7 ráno jsem už stála u trouby a vyráběla cupcakes. Jedny se 70% čokoládou a druhé s bílou čokoládou a těsto bylo banánové. Takže zapálit svíčku, jdeme foukat, rozbalit dárky a šup na další chod...Jo a Marcel nezapomeň, ten talíř chci zpátky :-D
Další chod byl jasný, měli polední menu a v něm dvě polévky. Pro mě jasná volba. Já jsem polévková a bez ní si téměř nedokáži představit den. Všichni si tedy dali polévku, buď květákový krém nebo vývar za 35 Kč a Marcelka Míchaná vajíčka na cibulce za 48 Kč.
Teď jsme se rozhodli udělat něco (ale upozorňuji ne úmyslně) a to objednat každý něco jiného. Jak všichni víme, kuchaři to nesnáší, ale my chtěli ochutnat celé jejich menu a s tím jsme sem šli, takže to jinak nešlo.
 Já jsem si dala Francouzský toust s uzeným lososem a zastřeným vejcem, cena 65 Kč.
 Ostatní si dali Toust s avokádem, s dokřupava vypečenou slaninkou, bazalkou a chilli, cena 65 Kč.
Dalším favoritem byla Martinova domácí kuřecí paštika s brusinkami, doplněná toustem, cena 58 Kč. A musím podotknout byla opravdu výborná, jemná a přitom dokonale dochucená.
Na co mi šilhala očka, byla palačinka. Dělají ji na sladko i slano. Tohle byla Palačinka se špenátem, sýrem gouda a zakysanou smetanou, cena 75 Kč. A musím říct, že byla výborná. Nějak mi přišlo, že se tam zatoulala i rukola a to bylo vážně super.
Teď už jsme tedy začali funět, ale prostě musím dodržet mojí tradici a zakončit vše sladkým dezertem, který vyrábí sám majitel Martin. Nojo, ale to se řekne, dát si dezert. Ale jaký? Mají v nabídce i RAW, které jsou teď hodně žádané. Já se rozhodovala mezi Mrkvovým dortem a Čokoládovým dortem. Jelikož čokoláda je moje snad největší závislost, tak volba byla jasná. Můj manžel si dal ještě k tomu Mrkvový, takže jsem byla úplně spokojená. Mohla jsem totiž ochutnat oba.
Dala jsem si k tomu Zelený čaj s papájou a ananasem (který doporučuji) a mohlo se servírovat.
Mrkvový dort zde mají za 58 Kč. Byl výborný. Korpus naprosto dokonalý, krém trošku více sladký. Ale věřím, že jen Martinovi trošku ujela ruka :-) Nebo nám prostě chtěl osladit život, když je venku tak pochmurně.
Ale co mohu s čistým svědomím doporučit je tento krasavec. Čokoládový cheesecake byl naprosto famózní. Nic bych mu nevytkla. To bylo jako jíst dort a zmrzlinu dohromady. Nic extra sladkého, výborná čokoládová chuť, jemnost a samet v ústech. Hned bych si ho dala.
Tak a máme tu konec. Ten, kdo dočetl tento článek, tak tomu tleskám :-) Náš brunch neboli oslava narozenin začal v 11 hod. a skončil kolem půl čtvrté odpoledne. Za tu dobu jsme dost prohnali chudáka Martina, naplnili pupky, měli nebíčko v papulce, krásně si popovídali a hlavně oslavili narozeniny v krásném prostředí Martinova bistra.

Takže úsměv a poslední fotku na závěr a jdeme se ještě projít krásnou podzimní Prahou.
Kdo tady ještě nebyl, tomu vřele toto bistro doporučuji a kdo ještě nebyl na bruchni, tomu to také doporučuji. Není přeci nic lepšího, než se vyspat do růžova a pak projíst půlku dne :-)

Jediné, co mě mrzí je, že nemám fotku s Martinem, ale chápu ho. Za tu nálož objednávek bych se také fotit nechtěla :-D

A tady ještě pár fotek na závěr z interiéru bistra:


3 komentáře:

  1. Je to úplně nejvíc článek, v půlce jsem si říkala, že snad poslední foto bude s Martinem :-) doufám, že při další návštěvě Prahy jsme tam, vypadá to úúúžasně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě zajděte, stojí to za to. A ten čokoládový cheesecake doporučuji, ještě teď ho mám na jazyku :)

      Vymazat
  2. Je to úplně nejvíc článek, v půlce jsem si říkala, že snad poslední foto bude s Martinem :-) doufám, že při další návštěvě Prahy jsme tam, vypadá to úúúžasně!

    OdpovědětVymazat