KONEC PLÝTVÁNÍ JÍDLEM!


Tento článek byl sepsán v rámci spolupráce s firmou Hellmann´s.

Jak řekl jeden moudrý člověk: "Nepotřebujeme pár lidí praktikujících zero waste dokonale. Potřebujeme mnoho lidí, kteří ho praktikují nedokonale.". Tím nikdo nechce říct, že ten, který do toho jde na plno, tak jde špatnou cestou. Chci tím ale říci, že mnoho lidi na 100% fungovat neumí a tak to vzdá a nedělá nic. Nebo přijde nějaký rýpal a když si dáte jedno pití ze sta s plastovým brčkem, tak vám pošle natolik nemilý komentář, že to raději vzdáte. A do toho patří i téma ohledně plýtvání potravinami.
Nedávno se dělal průzkum ohledně tzv. lednicové slepoty. Co to znamená?
Určitě to také znáte – přijdete k ledničce, po otevření do ní minutu zíráte, abyste ji následně opět zavřeli bez vyjmutí jakékoliv potraviny. Pojmenování této aktivity jako fenomén prázdné lednice trefně poukazuje na fakt, že v danou chvíli slepě přehlížíme veškeré potraviny v lednici a odcházíme od ní s pocity, že zkrátka nemáme nic k jídlu. Tento pocit zažívá 2–4x týdně téměř 50 % Čechů a až 7x týdně 75 % Slováků s tím, že fenomén prázdné lednice považují za problém, se kterým by se rádi do budoucna vypořádali.
Nejlepším způsobem, jak nad tímto fenoménem ve vyspělých zemích vyzrát, je systematický nákup
a plánování, jak s potravinami naložit v delším časovém horizontu (např. týden). Tím se člověk snáze vyhne přeplněné ledničce, a tím i vyhazování potravin, které kvůli fenoménu prázdné lednice přehlížel a nebyl je schopný zakomponovat do svého jídelníčku.
A jelikož je to téma opravdu zajímavé, tak jsem byla nadšená, že značka Hellmann´s toto téma rozvířila a vytvořila na něj do detailu vypracovanou kampaň. Ještě více nadšená jsem byla z toho, že si mě vybrali jakožto člověka, který bude přednášet na celkolepé akci, která měla být třešničkou na dortu celé kampaně.
Jak to probíhalo?
Na Facebooku značky Hellmann´s jsme mohli postupně sledovat různé tipy na zpracování surovin, které nám často v lednici zbývají. Kolikrát otevřeme lednici a vykoukne na nás sklenice kyselých okurek od babičky ze zahrádky, zbytek bílého jogurtu, otevřené balení šunky a sýru a pár vajíček. V momentě, když se zadíváme do těch pár surovin, tak zavřeme lednici a řekneme, že tam nic není. Jenže třeba z tohoto zbytku si můžeme připravit výbornou vajíčkovou pomazánku. Nemusíme tedy letět do obchodu a naopak můžeme mít super pocit z toho, že zužitkujeme veškeré nakoupené suroviny do posledního ždibíčku.
Proto v Argentině vymysleli koncept, že se připraví takový malý food festival, přesněji akce, na kterou se pozvou hosté, kterým kuchaři přímo na místě uvaří večeři ze surovin, které si donesou. Těch, které jim v lednici už nějakou dobu volají o pomoc, o zpracování.
Tento koncept převzala i Česká republika. Hellmann´s zajistil prostory, oslovil tým kuchařů a zástupce lidí, kteří se zabývají problematikou ohledně plýtvání jídla. Mezi nimi byla i Lucinka z blogu Doposlednejomrvinky.sk, nebo třeba Adam z týmu plných nadšenců ze Zachranjidlo.cz a nebo třeba já. Já se přesněji neřadím mezi lidi, kteří by byli stoprocentní, ale rozhodně se řadím mezi ty, kteří toto téma vnímají a řeší. Jak? Pár tipů vám sepíši níže. Teď vám ale popovídám o akci, která byla naprosto úžasná a rozhodně se zapsala mezi ty, na které jen tak nezapomenu. V tom dobrém slova smyslu samozřejmě.
Když přeskočím na konec, tak jsem po celé akci prohlásila, že neznám moc komerčních značek, které by nějakou akci připravili tak, aby si z ní člověk odnesl dobrý pocit a přitom do něj nebyl tlačená reklama ze všech stran. Bylo to lidské, příjemné a opravdu celou akcí vládla úžasná atmosféra.
Abych vás pustila nahlédnout trochu pod pokličku, tak vám řeknu pár střípků ze zákulisí. To, že se tato akce připravovala na tisíc procent a zapálení celého týmu bylo až nevídané, to vám určitě musím také zmínit. Ale, že dokázali sestavit tým kuchařů, kteří uměli sestavit 25 různých jídel z různých surovin během hodiny, to už je opravdu umění.
Na akci bylo pozváno 25 hostů. Každý si přinesl boxík plný surovin, které potřeboval zpracovat. Bylo na každém, co to bude, jen se z toho vařil hlavní chod a to večeře a tak bylo potřeba, aby to do tématu aspoň trochu pasovalo.
U vchodu každý odevzdal krabičku se svými surovinami a měl prostor na užívání si absolutní pohody a třeba i přátel či známých, které tam potkal. Popíjelo se, bavilo se a vzdělávalo se. Lucinka to celé odstartovala a začala připravovat recept, ze základních surovin s použitím tatarky jakožto suroviny zakomponované do teplé kuchyně. Dokážete si představit, že byste si udělali těstoviny s tatarkou? Možná to nezní moc vábně, ale nakonec celé jídlo bylo vážně super. Lucinka orestovala cibulku, přidala chřest a cuketu, celé to okořenila, přidala trochu tatarky (lze nahradit majonézou), přidala trochu vody, ve které si uvařila těstoviny a smíchala to právě s těstovinami. Snadné, prosté a chutnalo to vše. Stejný um a to zpracovat suroviny do posledního ždibíčku ukázala i na pomazánkách z ředkviček a vajíček. Ta byla také skvělá.
Po této cooking class jsem přišla na řadu já. Ano já, ta největší trémařka a stresařka na svěře. Všechny akce, na kterých mám veřejně vystupovat odmítám, ale tohle jsem přijala, dala jsem si skleničku Aperolu a vyrazila před všechny hosty a organizátory. Začala jsem vyprávět o tom, jak objednávám, skladuji a zpracovávám suroviny, které nakoupím. Předávala jsem své tipy a byla jsem absolutně nadšená z toho, jak všichni poslouchali. Ze školy totiž asi všichni známe, jaké to je, když někomu přednášíte a jeden si kreslí, druhý si povídá, třetí kouká do telefonu a čtvrtý spí. Tady nikdo nespal, tady všichni naplno poslouchali a dokonce si dělali poznámky. To mě nabilo takovou energií, že jsem si v duchu přála, aby to nikdy neskončilo a já mohla povídat a povídat. Půl hodina utekla jakoby nic a já se vracela mezi hosty ke stolu.
Po mě přišel na řadu Adam a ten povídal děsivá čísla ohledně plýtvání jídla. Kdyby tohle slyšel každý, tak věřím, že by si rozmyslel, co vyhodí a co zpracuje. Adam také povídal o tom, že organizace Zachraň jídlo bude vydávat kuchařku, na které se podílí mnoho významných osobností, jako třeba Julča Maškrtnica, neboli bohyně pečení. Díky této akci si všiml Adam i mě a zapojil mě do vydávání kuchařky. WOW! Tohle má smysl. Vážně a strašně se těším, až vyjde a až si budete moci přečíst všelijaké tipy na zpracování surovin.
Můj příběh!
Kdybych měla popsat můj příběh ve zkratce, tak to vydá stejně na román. Znám se. Ale když se vrátím k tomu, jak jsem vyrůstala, tak naše rodina řešila každý ždibíček. Vše jsme museli dojídat, vše se zpracovalo, nakupovalo se systematicky a dle plánu na celý týden a asi si úplně nevzpomínám, že bychom někdy něco vyhodili. A to jsem si přenesla i do svého života. Nemusela jsem se tedy nikterak vzdělávat a měla jsem to přirozeně zakódované v sobě. Proto, když se mě někdo zeptá, zda se s Artym hádáme, tak odpovídám, že občas ano, ale většinou kvůli absolutní blbosti. Nejčastěji kvůli plýtvání jídla. "Proč jsi tohle nedal do lednice? To se musí, já myslel, že to nemusí být v lednici! Proč si nedal ty housky do sáčku, vždyť jsou úplně tvrdé. Ježiš, vždyť je to jen houska. Nebo nedávno to bylo kvůli tomu, že si hrál na šermíře a ředkvičky mi tak osekal, že z nich víc vyhodil, než bylo v mističce a po upozornění, že se to dá dělat jinak a dělání stále stejného šermířského umění mi došla trpělivost. Prostě jsem na tu ředkvičku měla chuť, no :-D".
Každopádně naučila jsem se nakupovat systematicky a s určitým postupem. Jednou týdně si objednávám bedýnky a zbytek surovin, které dojdou dokoupím v obchodě nebo na farma trzích. Vždy si při objednávání dělám zhruba plán, co uvařím. Nejprve zpracovávám křehké a snadno zkazitelné potraviny, jako třeba špenát, okurka, paprika, rajčata a týden končím zpracováním brambor, řepy, batát či tuřínu. Maso nakupuji tak, abych ho zpracovala ihned a nemusela zamrazit. Ale mám ještě jeden tip, potraviny si skládám do lednice tak, abych v úrovni očí bylo to, co mám zpracovat nejdříve. Když tedy otevřu lednici, tak to na mě volá, abych si to dala k jídlu. Pokud totiž uklidím čerstvý špenát do zadní části lednice, tak ho pravděpodobně najdu za týden úplně zkažený, uvadlý, plesnivý a podobně.

Moje tipy na nakupování, skladování a zpracování surovin:
SKLADOVÁNÍ:
Skladování řezaného ovoce a zeleniny.
Mezi tyto druhy patří například chřest, rebarbora, bylinky...stačí oříznout oschlý oříznutý konec, napustit sklenici trochou vody a ponořit do ní oříznutou část a vložit do lednice. Ovoce či zelenina se napije a vydrží mnohem déle. Funguje to stejně, jako s květinou. Jen je potřeba každý den měnit vodu.

Skladování listové zeleniny.
Například špenát, rukola, polníček, bylinky, kadeřávek a podobně přendejte do misky, přikryjte vlhkým, ale ne mokrým ubrouskem a vložte do lednice. Je důležité, aby se na dně nedržela voda a aby byl ubrousek stále vlhký, takže ho namáčejte každý den. Rukola vydrží i týden úplně čerstvá.

Dejte napít třeba hrášku.
Pokud si vyloupete například hrášek a nesníte ho, tak je dost možné, že ho druhý den naleznete lehce scvrknutý a tak není nic jednoduššího, než do misky nalít trochu vody a nechat ho v ní namočený. Přes noc bude vypadat jako čerstvý a bude krásně šťavnatý.

Zelenina s kořínkem.
Zde patří například ředkvičky, které když uvadají, tak stačí napustit hluboký talíř vodou a ponořit do ní ředkvičky kořínkem do vody a ony se krásně napijí a jsou opět křehké a šťavnaté.

Když ukládáte potraviny do lednice, tak přemýšlejte, které podléhají zkáze a dle toho jim najděte vhodné místo. Například v zadní části lednice se často drží voda a potraviny mohou začít plesnivět.

S tím souvisí i tip, že si řaďte potraviny dle toho, kdy je chcete jíst. Dopředu a do úrovní očí si dejte ty křehké a snadno zkazitelné a ostatní do zadní části. Budou se vám pak krásně připomínat.

Pokud ráno spěcháte, tak si ušetřete čas. Ostrouhejte si například mrkev a ponořte jí do vody a takto jí dejte do lednice. Ráno bude krásně křupavá a nebudete ztrácet čas s loupáním.

Vždy je dobré si předem zjisti, jaké ovoce a zelenina patří k sobě a kde se má skladovat. Například rajčata v lednici ztrácí chuť. Banán a jablko zase urychluje zrání. Což lze zase ale využít, kdy potřebujeme toto zrání podpořit. Například tvrdé mango či avokádo vložíme k banánům.

Pokud to jde, tak kupujte ovoce či zeleninu s natí i stonky, dle nich můžete zjistit, jak jsou čerstvé. Například mrkev s natí je ta, kterou den předem vytáhli ze země a nyní může být na vašem talíři. Pokud je bez natě, tak už je to ta skladovaná, tedy starší. I u rajčat vidíte čerstvost. Pokud je rajče bez stonku, tak nezjistíte čerstvost a na stonku vidíte, zda je suchý či krásně zelený. Ale zase naopak nám poté nať krade šťavnatost z ovoce a zeleniny. Proto je dobré nať například z ředkviček či mrkve oříznout a uložit do lednice bez ní.

Jablko či avokádo nezhnědne, pokud ho potřeme citronem. Je vhodné ho kápnout do salátu a avokádo bude stále zelenkavé. Nebo třeba, když škrábeme jablka na koláč, tak je prokapat citronem a zachovají si svou barvu.

Barvu ale udržuje i pecka u avokáda. Proto jí někdo nechává v salátu nebo do lednice dávejte vždy tu část s peckou.

Spousta sezónní zeleniny lze i mrazit. Víte, že si můžete zamrazit i třeba jablka? Babička mě naučila si je vždy pokrájet na plátky nebo nastrouhat, vložit do sáčků a zamrazit. Poté to mám nabalíčkované a co sáček, to štrůdl či american apple pie.

Mrazit lze i banány. Pokud volají o pomoc, tak si je nakrájejte na špalíčky a vložte do sáčku a mrazáku. Poté je můžete přidat například do smoothie nebo si z nich udělat nanacream.


ZPRACOVÁNÍ:
Před očištěním například mrkve, celeru, chřestu, vlastně čehokoliv, zeleninu důkladně umyjte. Do mrazáku si připravte sáček a do něj vkládejte oškrábané slupky. Jakmile se sáček naplní, tak z něj můžete udělat zeleninový vývar.

Kompostér. Pokud máte možnost, zkuste si postavit kompostér. Existují už i ty do bytu. Nebo velké na sídlišti. Odřezky dostanou ihned další smysl.

Nať ze zeleniny lze zpracovat. Nať z mrkve je vhodná na přípravu pesta. Stačí jí vložit do sekáčku, přidat olivový olej, česnek, sůl a opražená slunečnicová semínka, pořádně promixovat do pasty, přendat do skleničky, zalít olejem a uložit do lednice. Nebo nať přidat do salátu.
Nať z ředkviček lze také přidat do salátu. Jen jí doporučuji pokrájet a zakápnout olivovým olejem. Díky tomu zkřehne. Lístky jsou totiž jemně chlupaté a mohou škrábat v krku.

Pokud víte, že nezpracujete například bylinky, udělejte si z nich pesto nebo je pokrájejte a dejte zamrazit. Máte pak připravené bylinky vždy po ruce a zachovají si svou krásnou barvu.

Salát nemusí být jen studený. Spousta zeleniny je výborná i tepelně zpracovaná. Například ředkvičky, zkoušeli jste je někdy orestovat? Nebo třeba si na plech pokrájejte tuřín, batát, bramboru, cibuli, česnek, řepu, zakápněte olivovým olejem a dejte péct na 250 st. Poté smíchejte s pokrájeným balkánským sýrem a čerstvou rukolou. Je to vážně výborné.

Slupky do brambor, řepy, tuřínu lze upéct či osmažit a udělat si z nich čipsy.
Tipů je hodně a tak, když mě napadne další, tak je sem budu postupně doplňovat.
Doufám, že se vám mé povídání líbilo a že nějaký tip zařadíte do svého každodenního života. Určitě se s ním pochlubte třeba na Instagramu a šiřte ho dále. Má to smysl.
Do komentářů mi můžete napsat, jaké tipy na skladování a zpracování surovin máte vy. Ráda si je přečtu.

Mějte se krásně,
s láskou vaše Kačí


A co kluci ze zbytku uvařili? Podívejte se...





Žádné komentáře:

Okomentovat