neděle 1. října 2017

ZE ŽIVOTA: JAK SE STRAVUJI PŘI KOJENÍ

Jak už jsem mnohokrát říkala, kojení je věda. Avšak, když se člověk naučí, jak na to, tak je to vlastně i zábava doprovázená o pocit štěstí.

Jenže, když člověk začne kojit, tak ho automaticky začnou všichni strašit. Aspoň u mě to tak bylo. Každý mi už v těhotenství říkal, ať si užiji určité potraviny, že po porodu se jich nebudu moci ani dotknout. Ale bylo to podobné strašení, jako když mi každý říkal, ať se naspím do zásoby a užívám si života, že po porodu se už nevyspím a budu vlastně sedět jen doma.

Je fakt, že zrovna u tohoto je to o tom, jaké si to člověk udělá a jakým životem chce žít a žil. Jak nám už říkali v porodnici, neměňte život podle dítěte, dítě musí žít váš život, jinak nikdy nebudete šťastní. A je to rozhodně pravda. To je jako když se měníte kvůli novému partnerovi, ale za chvíli si uvědomíte, že vlastně to nejste vy a přestane vás to bavit. Je jasné, že život s dítětem se trochu změní, to je jasné, vlastně v něčem o hodně, ale podle mě k lepšímu. Život totiž konečně začíná dávat smysl a každá minuta je naplněná dávkou štěstí a radosti. A také uspokojení.

U toho jídla je to lehce jinak. Hodně záleží na zažívání miminka a to, jaké potraviny mu sednou. Velkým příkladem tomu byl můj brácha a jeho syn. Jak ti se natrápili. A to švagrová byla opravdu opatrná a stejně synovec trpěl na prdíky. To doprovázelo proplakané dny a hlavně noci. Dále nevyspání rodičů a pocit zoufalství. Tak trochu jsem se na to připravovala také. A to hlavně proto, že moje těhotenství bylo opravdu náročné a tak nějak se mi už moc nechtělo věřit řečem, že jsem si to vybrala a teď už bude jedině dobře.

Doteď si pamatuji chvíle v začátku, kdy jsem opravdu kontrolovala každé sousto. Polévku jsem v podstatě ani nepepřila, aby náhodou nebyl Tobínek nadmutý. Také si pamatuji, jak jsem si koupila mojí oblíbenou citrónovou limonádu, vypila jí a v tu chvíli mi došlo, že tam jsou bublinky, které údajně nadýmají. Byla jsem z toho celá špatná. Vynechala jsem i pivo, kofein, zeleninu, určité ovoce, luštěniny, pečivo, prostě vše, co jsem normálně jedla. Jenže jsem zjistila, že to jsou muka. Poslední léta moje strava v podstatě skládá pouze z ovoce, zeleniny, luštěnin a nějakého toho dortíčku. Takže jsem nevěděla, co jíst. A víte jak, foodblogerka a milovnice jídla, která nemůže jíst co miluje? To jí pocit štěstí určitě nevyvolá.

A tak jsem si po pár dnech doma vzpomněla na větu jedné paní doktorky z porodnice. Řekla mi, že  v podstatě z učebnicového hlediska bych měla jíst jen jablko a mrkev, protože po tom miminku bude dobře. Ale z reálného hlediska bych měla jíst všechno, na co mám chuť. Jen tak zjistím, na co má miminko reakci a na co ne. Jediné, na co mě upozornila bylo, abych každý den přidala jednu novou potravinu, abych pak věděla, po čem je daná reakce a abych postupně navyšovala množství. Protože kdybych otevřela lednici a snědla na co přišla, tak bych pak nevěděla, z čeho ty reakce jsou :-D

A tak jsem udělala. Například s jahodami. O těch se říká, že je to největší alergen a většina maminek je ani nezkusí. Nejdřív jsem si dala jednu. Ježiš ta byla dobrá. Měla jsem co dělat, abych nespráskala celou misku. Druhý den jsem snědla čtyři kusy a třetí půl kila. A co myslíte? Žádná reakce.

Dokonce si pamatuji, jak mi jedna maminka na Instagramu psala, jaktože jím jahody, když kojím. Tak jsem jí popsala postup, že jsem začala jednou a pokračovala....a ať to také zkusí. Ona se strašně bála, ale dala na mě a za pár dní mi napsala, že jsem jí zachránila chutě, že to tak udělala, miminko žádnou reakci nemá a vesele si může užívat sezónu jahod.

Tohle mi vlastně říkala moje pediatrička. Že tohle strašení, které většinou pochází od lidí, které rodily už pár let vzad a tehdy se řídilo jinými pravidly, že je strašně špatné. Většina maminek se pak tak strašně bojí, že raději určité potraviny nejí ani v těhotenství, pak je vysadí při kojení a pak se diví, když je nasadí po dvou letech dítěte a ono má alergickou reakci. Něco na tom asi bude. A tak jsem se vydala moderní cestou a jsem za to ráda.

Postupně jsem zkoušela všechny potraviny a nyní jím absolutně vše. Jediné, co jsem ještě neměla bylo syrové maso, ale to jím absolutně minimálně, spíš nejím ani normálně. Takže to není nic jiného. Nepiji alkohol a nekouřím, ale to jsem také nedělala ani před otěhotněním. Nyní tedy jím vše, co normálně a jsem absolutně spokojená. Piji nealkoholické pivo, piji sycené nápoje, jím syrový česnek i cibuli třeba v pomazánce, jím čerstvé pečivo, po kilech jím zeleninu a to hlavně v syrovém stavu, samozřejmě jím ovoce a to zase po kilech. Vše, co mi každý doporučil vysadit jím a Tobínek na nic netrpí. Jediné, kdy se mi osypal bylo v porodnici, kdy mi tchýně donesla meruňky a já snědla asi 10 ks nejednou. Tehdy se Tobínkovi udělala vyrážka na koleni, ale do druhého dne zmizela. Bylo to tím, že jsem hned v začátku snědla takovou dávku meruněk. Teď je ale jím i ve větším množství a vše už je v pořádku. Ale beru to jako dar a štěstí. Vím, že takové štěstí moc rodičů nemá. Přisuzuji to tomu, že mám prostě food blogerské dítě a to bude velký gurmánem :-D

Avšak nechci vás rozhodně stresovat tím, že já mám takové štěstí a vy možná ne. Berte to tak, že každý má něco jiného. Někomu spí miminko celou noc, někomu se miminko neosype a někdo má třeba naprostého chytrolína, které zvedá hlavičku už v prvním měsíci. Každé dítě je individuál, jako jsme my a tak je důležité přijmout každou náročnější i příjemnou chvíli jako součást života a nenechat se jí vystresovat.

Hlavně neposlouchejte ty maminky, které se rády chlubí. Vím, že ve chvíli, kdy člověku ubívají síly je to vážně náročné. A rozhodně se nenechte vykolejit maminkami, které rády srovnávají. A jestli to děláte, tak i když to myslíte dobře, tak to nedělejte. Není nic horšího, když maminka bez sil po proplakané noci slyší od někoho něco ve stylu: "Tobě nespí? Ten můj spí od narození celou noc v kuse!". Tohle nikomu nepomůže. Naopak své okolí podpořte třeba větou: "Neboj, to chce jen čas, jednou se to srovná.".

A co se týče jídla, nezapomeňte zkoušet a pak třeba také zjistíte, že si můžete dát pečivo právě vytažené z trouby či kilo jahod na posezení. Rozhodně mějte v zásobě pytlík s třešňoými peckami na nahřátí bříška, mastičku na masáž a Infacol (po něm jdou prdíky ven) či Biogaiu (zamezuje tvorbě prdíků). Tohle kombo pomůže s křečemi a miminku uleví.


Mějte se krásně a hlavu vzhůru. Nejsme v tom samy a každé těžké období jednou odezní a hlavně každé těžké střídá to pěkné. Užívejte si úsměvu vašeho zlatíčka, to je stejně nejvíc a naše srdce po něm krásně pookřejí.

S láskou vaše Kačí

Žádné komentáře:

Okomentovat