Pojďte si vysoutěžit vánoční dárky!

pondělí 5. října 2015

AMSTERDAM, HOLANDSKO - SEN. RÁJ. A ROMANTICKÝ SUNNY HOUSE!

Zdravím všechny mé čtenáře, kteří si oblíbili rubriku Smooth Cooking na cestách.

Tentokrát jsem se vydala do Amsterdamu, přesněji kousek od Amsterdamu a to do malé vesničky Noordwijkerhout. V té se nachází krásný, útulný, slunný domeček jménem Sunny holiday house.

Ani nevím, co přesně psát o tomto dni. Byl to den doslova na cestách. Vstávali jsme v 5 hodin ráno, vyjížděli v 6 hodin ráno. Nikdy jsem nikam takhle daleko nejela. Tedy ano, jela. Ale ne po vlastní ose, vlastním autem a nikdy jsem tak daleko neřídila.

Brala jsem to tedy zodpovědně, snažila se pořádně vyspat a v 6 hodin ráno byla čilá, jako rybička. Na tyto cesty je důležité zvolit pohodlný outfit. A to jsem myslím zvolila.
Po cestě z Prahy jsme se stavovali v Kyjích, kde jsme nabrali druhou část naší posádky.

Honzu a Čabu. O Honzovi jste už asi někdy slyšeli. Především jste ho mohli vidět na mém Instagramu. Honzu znám od 3. třídy základní školy a kamarádíme se tedy již přes 18 let. To je výkon.

Čabika jsem poznala nedávno, ale dokonale doplnil naší čtyřku. Je to člověk, který srší humorem a chvílemi mi přijde, že o tom ani neví. V tu chvíli já padám do kolen a od srdce se směji.

První, co jsem prohlásila, když jsme nasedli do auta bylo, že se musíme zastavit pro kávu. Doma kávovar ještě nemám a tak jsem závislá na kavárnách. Velmi mě tedy potěšila benzínová pumpa, ve které byl automat na Costa coffee. Viděli jste to někdo už? Já tedy ne. Samozřejmě, že nemůžeme od toho čekat kávu, jako od dokonalého baristy. Ale je to rozhodně lepší, než ten klasický zastaralý automat.

Koupila jsem si tedy rovnou dvě kávy. Jednu na teď, druhou na cestu. Nasedla opět za volant a jela směr Německo.
Čím jsme se blížili k hranicím, tím jsme se více obávali. Ani ne tak, jako dříve, kdy bychom měli mít strach, že by nás nepustili za hranice. Ale jelikož uprchlíků je všude kolem opravdu hodně, tak se hranice do Německa hlídají.

Nevěděli jsme tedy, jestli budou fronty nebo to půjde plynule. Naštěstí u hranice se silnice rozdělila na dva pruhy. Do pravého odstavovali kamiony a do levého osobní automobily. Čekali jsme tedy asi 10 minut, minuli jsme usměvavou Němku a rázem jsme se ocitli v Německu.

Příroda byla hned krásnější, zelenější, uklizenější, sluníčko více svítilo a my se více a více těšili, až poznáme Holandsko.
Za německými hranicemi jsem se vystřídala s manželem a usedla na sedadlo spolujezdce. V tu chvíli jsem vytáhla pytel plný řízků, hořčici, chleba. K tomu Čaba vytáhl jeho vlastnoručně usmažené karbanátky. Nyní výlet načerpal tu správnou atmosféru.

Řízky a výlet jdou ruku v ruce. Nebo ne?
 A teď se točil kolotoč, který nás držel vzhůru a plný energie. Tedy...černý čaj...
 ...káva...
 ...káva...
 A konečně Holandsko.
Po cestě jsem ještě stihla dopsat poslední články z Řecka a Bratislavy. Kdo je nečetl, nalezne je ZDE.
Kilometry se z navigace odečítali a my se více a více těšili do našeho rozkošného baráčku. Na AirBnB.cz vypadal opravdu kouzelně. A tak jsme věřili a doufali, že tak bude vypadat i v reálu.
Nakonec cesta trvala 12 hodin, místo 9ti. Kousek od Amsterdamu jsme zajeli do zácpy a několik hodin se pomalu vlekli.

Když jsme dorazili do cíle, tak jsme doslova juchali. Vše bylo tak nádherné. Příroda kolem byla krásně zelená, přitom s nádechem podzimu a oranžové barvy. Slunce akorát pomalu zapadalo a všemu dodávalo krásnou, romantickou atmosféru.

První, kdo nás uvítal byli tito pavouci. Bylo jich tu tedy požehnaně, to se musí nechat.
Chvíli poté nás přivítala Monique. Byla to velmi usměvavá dáma, která nás ujistila, že tito pavouci jsou pouze venku. Uvnitř to prý vyčistila. Prý :-)

Baráček byl opravdu kouzelný a vypadal přesně, jako na fotkách. Byla jsem v sedmém nebi. Jediné, co mě napadalo bylo, že zde bude opravdu spousta nádherných fotek. Já focení miluji a to místo mělo kouzlo, mělo duši.
 Už chápete, o čem jsem mluvila? Prostě ráj.
Arty s Čabou odjeli na benzínku koupit dřevo do krbu a já se vrhla na vaření. S Honzou jsme si tuto chvilku užívali. Zpívali jsme a jednoduše dělali blbosti. To nám od té základky zůstalo.
Původně jsem vůbec netušila, že budu vařit. Myslela jsem si, že půjdeme někam do restaurace. Ale tento baráček na nás vdechl takovou domácí atmosféru, že jsme se rozhodli zůstat doma a uvařit "CoDůmDal". Beztak je to nejlepší. Souhlasíte?
 Honza prostřel, zapálil svíčky a my poslouchali klidný jazz znějící z mobilu a přítmí svíček.
 Nakonec jsem udělala domácí těstoviny s restovanou zeleninou a čedarem.
Jelikož jsme se v řízení střídali pouze já a Arty, tak jsme kolem 21 hodiny byli poměrně unaveni. Nakonec tedy nedošlo ani na krb a šli jsme si lehnout.

Další den nám nabízel krásné vyhlídky. V plánu je centrum Amsterdamu, památky, kavárny a nádherný pohled do kanálů. Těch plavebních.

Spousta z vás mi napsala plno tipů, kam jít, co ochutnat a tak jsem se těšila, až některé z nich využiji. Ještě jednou dodatečně děkuji.

Další díl naleznete ZDE (připravuje se)

2 komentáře:

  1. To ubytování vypadá naprosto úžasně :) Kačí, máš prosím i odkaz kde jste ubytko našli?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo. Určitě se tam vrátím. Odkaz zde :-)
      https://www.airbnb.cz/rooms/1107054?checkin=25.09.2015&checkout=28.09.2015&guests=4&s=JFYL

      Vymazat