ZE ŽIVOTA: KDYŽ DÍTĚ PŘIJDE NA SVĚT O PÁR MĚSÍCŮ DŘÍVE, NEŽ BY MĚLO

Už jen jak jsem psala ten nadpis, tak mě mrazilo. Tohle je tak strašně smutné téma, ale zároveň téma, o kterém by se mělo mluvit více. Tak jako o každé těžké situaci, kterou nám život servíruje. Jenže náš mozek se většinou chrání tím, že si chce nechat vše v kruhu rodinném a vyrovnat se s tím sám. Sama ale moc dobře vím, že  jakmile čtu/slyším o tom, že někdo prožívá něco podobného či dokonce stejného jako já, tak mi je hned lépe. Rozhodně ne proto, že bych to někomu také přála, ale proto, že najednou vím, že v tom nejsem sama. K tomu ještě maximálně pomáhá, když slyším/vidím, že daný příběh končí šťastně a tak sama se té vidině přibližuji ještě o kus blíže.
Naštěstí (a jsem za to maximálně vděčná a celé těhotenství jsem děkovala) jsem si porod předčasně narozeného miminka nezažila. Zažila jsem si ale jinou cestu. Zažila jsem si několika leté snažení se o něj, zažila jsem ztrátu našeho vymodleného miminka a také jsem si zažila spoustu zdravotních kotrmelců při mém posledním těhotenství. V nemocnici jsem byla více, než je zdrávo a dokonce jsem si poležela na rizikovém oddělení u Apolináře.
Díky tomuto životnímu příběhu jsem si moc dobře uvědomovala, co to je strach. Strach z toho, aby miminko zůstalo v maminčině břiše přesně tak dlouho, jak je potřeba.
Jenže mezi námi jsou i ti, kteří toto štěstí neměli. Byli to i ti, kterým jsem hleděla do oken při hospitalizování na rizikovém oddělení. Přes dvůr bylo totiž patro s předčasně narozenými miminky. Při tomto pobytu jsem tedy často sedávala u okna, hleděla do tohoto patra, hladila si bříško a přemýšlela nad osudy lidí.

Tyto myšlenky prohlubovala i moje spolubydlící, která se tam se svým rizikovým těhotenstvím poležela už několik týdnů a vyhlídku odejít domu, než porodí téměř neměla. Měla tedy před sebou dalších x týdnů na lůžku. Bohužel pro ní se na posteli, na které jsem byla hospitalizována já střídalo nespočet žen. Některé šly domů, některé porodily už třeba ve 24 týdnu pouze několika set gramové miminko. I to byl případ ženy přede mnou. Přesně 650g.

Abych ale přešla na hlavní myšlenku tohoto článku, tak přeskočím další a další těžké příběhy a povyprávím vám, o co tady teď vlastně jde. 
17. listopad je mezinárodní den předčasně narozených dětí!
Proto se spojil Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny s Lelís cupcakes a také 9ti celebritami, přesněji veřejně známými osobami (protože já se úplně tak za celebritu nepovažuji). A všichni, kteří se do tohoto projektu zapojili se rozhodli pomoci těm, kteří to potřebují. Dětem a jejich rodinám.

"Když se předčasně narodí miminko, tak jde o velkou psychickou i fyzickou zátěž, často i zásah do finanční situace rodiny. Výchova předčasně narozených dětí klade na jejich okolí dlouhodobě vysoké národy a zajištění jejich zdárného vývoje vyžaduje často specializovanou péči nejen po narození, ale i po propuštění do domácího prostředí", říká výkonná ředitelka Nadačního fondu Ing. Lenka Hrabovská.
Dále dodala, že mají radost ze společného projektu s Lelí´s cupcakes. Každá částka je důležitá, protože i pár set korun může například pomoci rodinám cestovat denně za svým dítětem a být spolu po dobu hospitalizace, která může trvat i několik měsíců.

Projekt "Žehlím si karmu cupcakem" odstartoval 1. února 2018. Odstartovala jsem ho já. Ano, já jsem ten vykopávač, který má na starosti dyzajnování, složení příchutě a pojmenování únorového a tedy i tak trochu Valentýnského cupcaku, který si již nyní můžete zakoupit a podpořit tím tento projekt, předčasně narozená miminka a jejich rodiny.
Můj cupcake si můžete zakoupit až do konce února, kde předám pomyslný štafetový kolík Milanu Peroutkovi. Do projektu se zapojila i Pavlína Němcová, kadeřník Michal Zapoměl, manželé Hejlíkovi, Tereza Juscíková, Nikol Moravcová, Tamara a Tomáš Klusovi a zakončí to Natálka Kotková. Nezakončí to ale úplně, protože v listopadu proběhne Cupcake limited week, kdy budou z prodeje stáhnuté všechny běžné příchutě cupcaků, které u Lelí znáte a budete si v tomto týdnu koupit jakýkoliv nebo třeba všechny cupcaky navržené pro těchto 9 nadačních měsíců.
A jak probíhá výběr částky? Z každého zakoupeného cupcaku věnujete 10 Kč na tuto nadaci. Šek bude předán 17. listopadu, což je Mezinárodní den předčasně narozených dětí.
 V lednu jsem Lelí sdělila mojí představu a to jak vizuál, tak i příchuť.

Únor, ač se to nezdá, tak je celkem obtížný měsíc na tvorbu příchutě. Chtěla jsem, aby byla originální, aby vystihovala daný projekt, ale zároveň tam byla obsažená ta chuť, kterou miluji.

Věděla jsem, že to musí obsahovat symbol srdce. Měsíc únor a Valentýn k tomu vybízí. Já to ale chtěla hlavně proto, že téma, které podporujeme je opravdu srdečné.
Korpus byl jasný. Lelí má ty nejlepší čokoládové kurpusy. Na okraji jsou upečené, ale uvnitř plné čokoládového krému.
Krém už byl větší oříšek. Jak říkala Lelí, musí držet. Takže můj nápad, že bude plný šlehačky a mascarpone úplně nevyšel. Nakonec jsme ale vymysleli smetanový krém s kokosem.
Jenže jen čokoláda a kokosový krém by byla trošku nuda. A jelikož se zde jedná o těhotenství a narození miminka, tak jsem vymyslela vložení celé čerstvé jahody do vnitřku cupcaku. Tato jahoda značí jak srdce, které miminku bije, ale i srdce, které bije mamince hlavně pro její miminko.
Zároveň mi cupcake připomíná bříško, ve kterém maminka miminko nosí a jahoda to miminko, které je uvnitř bříška schované.
Cupcake bychom měli. Ale co zdobení. To je vlastně to, co člověk zaujme a proč si to koupí. Když opomeneme akci, pro kterou byl vytvořen.

Chtěla jsem tam mít čerstvé ovoce, chtěla jsem něco minimalistického, ale přesto krásného. Proto tam jsou dvě srdíčka, která značí pouto mezi maminkou a miminkem. Ale také borůvka a malina, která značí pouto mezi tatínkem a maminkou. Na tatínky totiž nemůžeme zapomínat. Jsou to ti hrdinové, kteří drží celou rodinu pohromadě a jsou tou nejsilnější oporou. Hlavně v těchto těžkých chvílích. A nakonec na cupcaku naleznete dvě pusinky. Co ty značí, to už ani nemusím zmiňovat.
A je to! Dnes jsem byla u Lelí, cupcaky si vyzvedla, nafotila, opět ochutnala a utvrdila se, že se nám to povedlo.
Ještě prošel testem chuti mého manžela. Ten prohlásil, že na tento cupcake mohu být náležitě hrdá. Prý je dokonalý!
A teď už je to hlavně na vás. Takže pokud máte chuť na něco sladkého, krásného a něco, co pomáhá, tak se zastavte u Lelí na Karlově náměstí a odneste si minimálně jeden. Můžete se u ní posadit, dát si kávu, limonádu či čaj a vychutnat si ho i na místě.
Blíží se ale i již zmiňovaný americký svátek lásky, čili Valentýn a tak ho/je můžete darovat i vaší drahé polovičce. Na stránkách u Lelí ZDE si je můžete objednat. Přidat si můžete i jiné, které má Lelí v nabídce.
Co dodat na závěr? 
Je mi ctí, že mě Lelí oslovila a dala mi šanci se do tohoto projektu zapojit. Jak já říkám, karma je zdarma a tak si jí ráda tímto vyžehlím. Jestli si jí požehlíte i vy, to je pouze na vás. Ale spojení sladkého a pomoci je přeci to nejlepší, co můžete udělat.
Mějte se krásně a pokud si pro cupcake zajedete, tak mě určitě označce na fotce na Instagramu nebo Facebooku. Budu moc ráda.

S láskou Vaše Kačí


3 komentáře:

  1. Ahoj Kačí, celé mé těhotenství jsem tě "sledovala" na instagramu...byla si pro mě inspirací...bohužel, ale vlastně "díky Bohu" nás potkala výše zmiňovaná událost...a to, že jsem "nečekaně" porodila syna v 32tt (7měsíc). To co jsme si s partnerem prožili, psychicky i fyzicky zasahovlo náš do-té doby smutkem nedotčený vztah... Nemohu ani teď, po čtyřech měsících o tom jakou cestu na svět měl náš úžasný bojovníček mluvit v klidu a bez slziček (ŠTĚSTÍ) že jsme všechno zvládli. Že i přes tak těžký začátek prožíváme nepopsatelné každodenní štěstí....ŠTĚSTÍ, že jsme spolu, ZDRAVÍ, ze se Štěpánek směje pokaždé když nas vidí, nebo slyší...ze všechno je v pořádku...cítím neskutečnou vděčnost a pokoru k lékařům, kteří se starají a společně s miminky bojují o život.������ Strašně rada, bych si cupcake zakoupila, ale jsem z druhého konce republiky (Krnov)... a tak Ti, vlastně Vam VŠEM kteří takto pomáhají, chci rict velké DÍKY!!!!!!������ protože vim, že každá pomoc v této situaci je opravdu správně mířená ������ a jen pohled do očí rodičů, kteří každodenně zvoní na dveřích dětské jipky, aby mohli stát u inkubatorů a se slzickami ŠTĚSTÍ, naději ze vše zvladnou...koukaji na novy život...na jejich dítě, které se na ně tak moc těšilo...že přišlo na svět dříve������ ten pohled do očí rodičů...je všeříkajícím poděkováním VŠEM, kteří pomáhají!������ ufff... kdyby šlo, poslat koupit si cupcake dotek lasky přes net, tak už objednávám ���� Děkuji, za dobrý skutek������ za všechny maminky, tatinky a ty naše předčasňátka ���� nejšťastnější mamink a Iva, tatínek Jirka a Štěpánek ����������

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný článek od srdíčka. 🙂 Leli’s cupcakes chci navštívit už dlouho, tak je asi nejvhodnější doba. 🙂 Vždycky je mi těch miminek líto, když o tom někde slyším... 😕

    OdpovědětVymazat
  3. krásny článok a myšlienka :) veľmi sa mi páči ako si to s tým cupcakom vymyslela ;) a kombinácia mojich najobľúbenejších chutí

    My Supercalifragilisticexpialidocious Diary | Live Better, Love Harder & Cure Hangovers

    OdpovědětVymazat