středa 6. prosince 2017

ZE ŽIVOTA: KDYŽ SI NEVÍŠ RADY!

Po delší době usedám k počítači a píši článek "Ze života". Tato rubrika mě strašně baví, protože se v ní pěkně vypovídám. Mám vždy takový dobrý pocit, jelikož se podělím o své zkušenosti a tím předám něco vám. Kolikrát ale předáváte i vy něco mně. Takže je to taková vzájemná podpora a to jednoduše na tom blogování miluji.
Dnes se vrátím lehce do minulosti, protože se s vámi chci podělit o to, kde jsem čerpala (a vlastně stále čerpám) potřebné informace.
Několikrát jsem vám už říkala, že nejsem ten typ člověka, co by byl nalepený na internetu a vyhledával všemožné informace, četl spoustu příběhů, rad a manuálů a také určitě nejsem ten typ, který je součástí nějakých diskuzí a fórů. Až tedy na můj blog.
A víte proč? Je to hlavně z toho důvodu, že člověk kolikrát narazí na informace, které ho spíše rozhodí nebo mu podsouvají určité  myšlenky a chování, které by normálně neměl. Také proto, že na internetu se kolikrát lidé dělí spíše o negativní zkušenosti, než o ty pozitivní a to v nás vyvolává zbytečný strach. Tohle jsem tedy už v začátku těhotenství, vlastně dá se říct i v období nezdařilých pokusů o početí zamítla.
Šla jsem tedy cestou vlastního přirozeného instinktu a mateřského pudu v doprovodu o informace od svého lékaře (kterému jsem naprosto věřila a proto jsem si ho vybrala) a také jsem čerpala základní, avšak pro mě potřebné informace z jedné aplikace.
Když jsem se o ní párkrát zmínila na internetu, tak jsme mi hned psaly do soukromých zpráv, do directu na IG a do komentářů, co za aplikaci používám. Než vám o ní řeknu více, tak chci ještě zmínit jednu zkušenost.
Abych vám potvrdila mé rozhodnutí, proč tohle všechno, tak vám povyprávím jeden příběh. Mám kamarádku, která otěhotněla pár měsíců po mně. Jako já měla negativní a vlastně tragické zážitky z předchozího těhotenství a tak se hodně bála. Bohužel (pro ní i pro mě) se ze začátku rozhodla jít cestou "vše si pro jistotu zjistím a vyčtu na internetu". Vstoupila do jedné skupiny, ve které se několik tisíc žen dělilo o své zkušenosti. Ty pozitivní, ale i negativní. Ihned přišla zpráva o tom, jak jedné mamince umřelo miminko ještě v bříšku a tak musela rodit mrtvé miminko. Bohužel (což je naprosto normální) jí (tu kamarádku) to hodně zasáhlo a tak mi to hned napsala. V ten okamžik to zasáhlo hodně i mě a já si hned říkala, proč? Proč mi to vlastně říká? Proč je členkou nějaké skupiny lidí, které vůbec nezná? A proč to vlastně čte? Ihned jsem jí na to odpověděla, že tohle se prostě děje. Ano je to tak. Znám i pár lidí z mého okolí, kteří tohle bohužel zažili. Něco jiného je, když vám tohle napíše či vypráví kamarádka, která to sama zažívá. Tak jí samozřejmě vyslechnete a podpoříte. Ale proč si mám číst tyhle zkušenosti někoho, koho vlastně vůbec neznáte? Proč mám poslouchat, že tohle někdo zažil, když se sama od toho separuji? Co myslíte, že se stalo. Ihned se znásobil můj strach. Sama jsem zažila, co to je mít mrtvé miminko v těle a řeknu vám, je to to nejhorší, co můžete zažít. Nikdy! Nikdy! jsem nezažila větší bolest. Ne tu fyzickou, tu psychickou. Brečíte takovým způsobem, že nemůžete dýchat, hlavou se vám točí miliarda myšlenek, všem, kteří jsou šťastní v tu chvíli závidíte a stále se ptáte dokola proč, proč zrovna já. Už teď je mi zase ouzko. Polykám suchou slinu a píši dál. Prostě tímto chci říct, že věci se dějí, lidé jsou nemocní, lidé jsou nešťastní, ale jsou chvíle, kdy je lepší se od zdroje těchto negativních informací separovat. Jediné, co to způsobí je, že člověk má větší strach, více se kontroluje a nad každým píchnutím panikaří, jestli je vše v pořádku nebo...Samozřejmě je to každého věc, já se rozhodla pro tohle a tak se vracím k předchozímu odstavci, proč jsem se od toho separovala a rozhodla se jít cestou vlastního instinktu, odborné rady od lékaře a jedné osvědčené aplikace.
A teď k té aplikaci. Když jsem byla asi ve 4. měsíci těhotenství, tak jsem si pořídila knihu. Myslela jsem si, že to bude ten zdroj, který mě bude informovat o tom, co mě čeká a co se děje. Přišla jsem ale na to, že to není nic pro mě, protože vždy, když jsem měla nějaké otázky v hlavě, tak kniha nebyla po ruce. A tak jsem zapátrala na internetu a úplnou náhodou na mě blikla aplikace NutriMimi a tak jsem jí stáhla.
Poté následovalo přihlášení a byla jsem v ní. Zaznamenala jsem odhad porodu a pročítala. Díky odhadu porodu mi každý týden chodilo upozornění v jakém týdnu se právě nacházím, co mě čeká a co se děje s miminkem. Informací bylo pomálu, ale pokrylo to veškeré moje otázky. Bylo tam vždy napsané, kolik miminko nyní cca váží a měří, jaké orgány má vyvinuté, kolik má prostoru v děloze a třeba jestli už má vlasy, nehty či kůži. Tyto články jsou vždy proložené dalšími články, jako třeba co je to těhotenská cukrovka, jak předejít striím, strach z porodu, co očekávat při vyšetření v určitém týdnu, zda chtít otce u porodu, co čekat při císařským řezu (tohle jsem hodně načetla) nebo třeba jak poznat poslíčky. Těch článků je opravdu hodně. Bylo ale dobré, že ta aplikace má postranní lištu, která se posouvá dle aktuálního týdne těhotenství a vlastně posléze i stáři miminka a tím pádem se vám zobrazují jen ty články, které jsou v aktuálním období potřebné. Samozřejmě nedočkavci si mohou lištou posouvat a koukat na to, co bylo či bude.
Kromě článků má aplikace spoustu dalších vychytávek a ty najdete ve vlastním profilu. Je tam například těhotenská hmotnost, která slouží ke zaznamenávání váhy. Ukazuje vám to potom graf a také, zda jste nad normálem či pod. Úplně asi důležité to není, protože tohle sledujte váš lékař v těhotenské průkazce, ale je to zajímavé. Vidíte, jak váha roste, dostává se do výšin, kde jste třeba nikdy v životě nebyly a je to i skvělá památka. Průkazku totiž necháváte v porodnici a za sebe mohu potvrdit, že tyhle informace si po porodu člověk už vůbec nepamatuje :-)
Jelikož jsem v těhotenství byla hodně opatrná a bála jsem se o výživu miminka, tak jsem hodně dbala na zdravou a hlavně vyváženou stravu. Zprvu jsem chtěla brát takové ty vitamíny pro těhotné, ale sám můj doktor mi říkal, že to je spíše placebo, možná to tělu něco sem tam dá, ale spíše se po tom rodí velké děti a tak stačí vyváženě jíst. Což je samozřejmě logické. Jenže, co je to vyváženě jíst? Někdo říká, že se má jíst za dva (což určitě ne) a tak je spíše důležité pokrýt všechny živiny. I na tyhle otázky je aplikace vyvinutá a tak v profilu stačí  kliknout na Těhotenský jídelníček a ono vám to ukáže co jíst, co pít, čemu se vyhnout, co omezit, jak jíst při obtížích, jaké jsou důležité živiny a tak dále. Najdete tam i recepty, kterými se můžete inspirovat. Takže ani v těchto otázkách jsem nemusela brouzdat jinam.
Jak jsem už psala, tak aplikace je určená i pro maminky, kterým se miminko již narodilo. Porodem to tedy nekončí a tak jí využívám dodnes. Určitě, co stojí za zmínku je Záznamníček kojení. Kdo už poznal, co to kojení je, tak si určitě pamatuje na své začátky, kdy si do sešítku psal z jakého prsa a v kolik kojil. Ano, i já si tímhle prošla. A tak v aplikacI je tahle super vychytávka, kam to můžete psát, je to rozdělené na levé a pravé prso, popřípadě množství vypitého mléka z lahvičky a také graf přibývání miminka na váze. Tohle jsem sice nepoužívala, protože nemám doma váhu, ale lidem, kteří s tím bojují například u předčasně narozených miminek to může hodně pomoci. Co si budeme povídat, mobil máme stále u sebe.
A jestli vás zajímal jídelníček v těhotenství, tak vás určitě zajímá i po porodu. Hodně lidí si totiž myslí, že je omezen jen v těhotenství a jakmile porodí, tak se pořádně nadlábne, ale bohužel to tak není. Pokud kojíte, tak je snad více potravin, které nemůžete po porodu, než v těhotenství. Hlavně z důvodu kolik miminka. Já jsem měla obrovské štěstí a nakonec jsem zjistila, že Tobínek nemá reakci absolutně na nic. Jednou snad na zelí a jednou na sojovou omáčku. Ale kdo ví, zda to bylo z toho či třeba jen ze špatného vyspání. Ale vím, jak je tohle téma hodně časté a proto by vás mohla tato část aplikace potěšit, protože tam najdete informace o tom, co jíst, čemu se vyhnout, jídelníček pro plně kojící (ty potřebují opravdu hodně živin) a také jídelníček pro částečně kojící matky.
Abych pravdu řekla, o tomhle bych mohla přednášet. Celkově chci říct, že mi aplikace hodně pomohla a odpověděla na spoustu otázek. Když už jsem si nevěděla vůbec rady, tak je v aplikaci online chat, u kterého sedí odbornice a ihned vám odpoví. S čím pomohly mně a kdy jsem to využila vám řeknu zase v jiném článku, protože tento už je mega dlouhý.
Gratuluji tedy všem, které se pročetly na úplný konec a doufám, že jsem vám pomohla a zvolíte stejnou cestu jako já. Za sebe mohu říct, že jsem byla klidná, zbytečně jsem se nestresovala, avšak nic nepodcenila. A pokud si chcete aplikaci stáhnout, tak můžete ZDE.
A nakonec chci ještě říct, že článek vznikl ve spolupráci s firmou Nutrície, která mě oslovila až po stáhnutí a dlouhém využívání této aplikace. Což je vlastně úplně to nejlepší, co se blogerovi může stát. Spojí se s firmou, které věří, kterou si sám vybral a které s chutí a radostí pomůže rozšířit informaci například o této super aplikaci. Stejně bych ten článek na vaše přání asi napsala, tak což...😊
Mějte se krásně a do komentáře mi určitě napište, zda jste nějakou aplikaci používaly, používáte, kde hledáte informace (knihy, jiné aplikace, stránky a tak) a třeba zda máte někoho, na koho se můžete obrátit. To já bohužel neměla, protože všechny moje kamarádky otěhotněly až po mně :-)

S láskou vaše  Kačí


6 komentářů:

  1. Podla mna mas uplnu pravdu, staci jeden doveryhodny zdroj a nie sa presytit informaciami.
    Moj porod bol skoro pred 3 rokmi a zo zaciatku som spadla to trendu prihlasovania sa do roznych skupin lebo to kamaratky odporucili, ale vobec mi to nepomohlo, skor naopak. Zasla som nad tym ake veci tam niektore zeny riesia a napriek tomu ze su vsetky matky a mali by drzat spolu a podporovat sa, zdalo sa mi ze je to skor sutaz o to ktora z nich je supermatka a ktora robi veci najlepsie.
    Moj porod nebol totalne idealny a vela som sa z neho poucila. Ja osobne som nemala lekara ktoremu som 100% doverovala a to bol hlavny problem. Mala som ale predstavu ktore zakroky si nezelam a co nechcem aby robili, co nie vzdy respektuju. Ak by som do toho isla znova, urcite by som viac casu venovala vyberu lekara a viac sa zamyslela nad tym co je pre mna pri porode najdolezitejsie.

    PS: Tvoj drobecek je uzasny!

    Lucia

    OdpovědětVymazat
  2. Kačí, jsem ráda, že jsi tento článek napsala. Já sice miminko zatím nemám, ale v dohledné době bychom s přítelem chtěli, a protože jsem dost zvídavá, články o těhotenství jsem hledala a četla dost často. Jak už jsi psala, je tam plno negativního, které v člověku spíše probudí obavy a to třeba ještě před těhotenstvím. Psychika má dle mého názoru velký vliv na celkové těhotenství a nejen to, i na celkový psychický stav člověka mimo těhotenství, proto se těmto článkům raději už snažím vyhýbat. Jsem stejného názoru, že když se něco smutného stane kamarádce, je samozřejmostí ji vyslechnout a podpořit ji, ale proč bychom se měli trápit smutkem úplně cizího člověka?! :/
    O aplikaci jsem do dneška neslyšela, ale po tvém článku si ji až přijde ten čas určitě stáhnu:).
    Jsi pro mě velká inspirace. Líbí se mi tvůj postoj k životu ať už co se týká rodiny nebo jídla..
    Jsem moc šťastná za tvůj blog.

    Lenka

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Kačí, naprosto Tě musím podpořit, mám 4m holčicku a aplikaci od Nutrimimi jsem si stahla nekdy v 12tt a plně vždy odpověděla na mé aktualní myšlenky. Používám ji doteď ikdyz uz ne tak intenzivne. Byli jsme pozehnani bezproblemovym miminkem a tehotenstvi jsem si moc uzila, ale myslim, ze aplikace opravdu obsahuje relevantni a overene informace ze vsech oblasti, ktere se tehotenstvi tykaji.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Kaci,
    tak v prvom rade chcem povedat ze uff, si silna zena! My sme mali stastie ze po pol roku snazenia som otehotnela a miminko nase je v podstate v poriadku do dnes :) a suhlasim s tym ze info na nete je miestami velmi stresujuce a podsuva pocity aj chovanie ktore by sme bez neho nemali ale bohuzial niekedy je to skratka treba. Ked sa dostanes do situacie ze vies ze tvoje miminko nema len prdiky ale ako mama citis ze je za tym nieco viac, ze to brusko ho skratka boli a nie je to kolika a v podstate ti nikto vcetne doktorky neveri, nic ine neostava ako googlit :/ toto obdobie je uz nastastie za nami a dufam ze ziadne podobne uz nebude.
    A aj ja mam nutrimimi, az taka pomoc to uprimne pre mna nebola ale jedna vec je tam pecka- zoznam veci co si treba zadovazit pre miminko aj do porodnice. To mi velmi pomohlo!
    Dakujem za uprimny clanok,neviem si ani len predstavit ake tazke to muselo byt! A preto malemu Tobinkovi zelam zdravicko a samozrejme aj tebe a celej tvojej rodinke :)

    OdpovědětVymazat
  5. Hezky den, Kačí :-)

    Tento článek mě dost zaujal, byť jsme s přítelem teprve ve stádiu "snažení o miminko". I když to zní jako kliše, velmi Vám rozumím, jelikož patřím také bohužel mezi ty, které o dítě přišly. Ze začátku jsem byla právě tak "hloupá" a pročítala jsem si všechny možné články na téma snažení, rizika apod a právě díky tomu jsem byla dost ve stresu až jsem se málem sesypala. Stáhla jsem si i aplikaci kvůli plodným dnům, jenže to mě akorát stresovalo (zvlášť, když to vycházelo na pracovní dny nás obou). Musela jsem si říct dost, aplikaci jsem smazala a necháváme tomu volný průběh. Snažím se neřešit ani to, že jiným známým či kamarádkám to vyšlo hned napoprvé a nám ne. Snad se budeme taky brzy radovat. Ale vůbec by mě nenapadlo, obvolávat se špatnými informacemi své "snažící" či těhotné známé. Hlavně je pravda, že co se týče rad a názorů na náš "stav", všichni jsou strašně chytří a každý radí něco jiného a já pak nevím, komu mám teda věřit. Tak snad se budeme také brzy radovat :-)
    Vám a Tobínkovi přeji mnoho zdraví, moc vám to spolu sluší :-)

    Hanka Dosoudilová



    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím, já sice otěhotněla neplánovaně, přes antikoncepci, ale s přítelem už jsme spolu žili, tak jsme si řekli, že to holt přišlo o rok, dva dřív než jsme měli v plánu :) Ale musela jsem kvůli tomu podstoupit vyšetření v genetické poradně a pár vyšetření navíc, protože jsem až do 6tt, kdy jsem zhistila, že jsem těhotná, užívala antikoncepci. Ale píšu to hlavně proto, že jsem dost často krvácela a nikdo pořádně nebyl schopen říct proč. Moje doktorka už z toho byla nešťastná, vidělo mě tolik doktorů, co za celý život ne :) a já dostala neschopenku a v tu chvíli jsem si zakázala hledat informace a různé příznaky na internetu. Protože jak píšeš, jsou tam především ty negativní. A já si mohla vybrat, že buď se budu stresovat a představovat si negativní scénáře a nebo být v rámci možností v klidu, protože jsem věřila, že když už jsem otěhotněla, prostě to tak mělo být a dopadne to dobře :) Díky bohu porodila jsem bez komplikací a náš chlapeček už má osm měsíců a já se ten zákaz internetu rozhodla aplikovat i co se v péči o syna týče. Protože co jsou ženský schopný vymyslet na internetu za hororový scénáře třeba z opruzeniny, to je masakr:D jediný čemu musím oponovat jsou ty vitamíny. Já je v těhotenství brala na doporučení lékaře (chtěla jsem prckovi nějak vynahradit tu antikoncepci ana poskytnout mu místo vyvážený stravy i něco navíc). A co si budeme povidat, někdy jsem v tý stravě zklouzla k něčemu nezdravému, protože chutě byly silnější, hlavně ke konci těhotenství :D ale navzdory těm vitamínům měl Dominik při porodu 3,5kg, což je dnes taková ta obvyklá váha, takže u mě se obřík nekonal :D

    OdpovědětVymazat