PRAGUE FOOD FESTIVAL 2014

Každý rok, stejně jako tento, jsem si říkala, že musím jít na Prague food festival. Žádný rok mi to nevyšlo, ale tento už byl mojí povinností.

Často chodívám do restaurací a vybírám si jídla, která jsem ještě nikdy neochutnala, abych rozšířila mé chuťové buňky. Takže tato akce se nabízela. Na jednom místě nejlepší restaurace z České republiky a ještě v Královské zahradě s výhledem na celou Prahu. Paráda.

Zakoupila jsem tedy lístky na pátek a vydala se s manželem a kamarádem. Absolutně jsem nevěděla, co od toho čekat. Věděla jsem, že to bude dobré, ale jak? To bylo překvapení. Hlavně hrozil velký déšť a toho jsem se obávala, přecijenom to akci může hodně zkazit.

Lístek stál v předprodeji 450 Kč a v ceně bylo 10 Grandů.

Při vstupu do areálu Královské zahrady jsem byla velmi mile překvapena. Na skoro každém metru stál člověk, který nám pomohl a poradil. Zároveň jsme si u něj mohli zakoupit Grandy. To byla měna na Prague food festivalu.

1 Grand = 30 Kč

Pokračovali jsme dále uličkami Královské zahrady a na každém metru bylo, co pozorovat. Jeden stánek vedle druhého plný vybraných jídel.



Jelikož sluníčko pražilo a byla krásně modrá obloha, teplota stoupala, první zastávka byla tedy na pivu. Výběr byl z několik druhů, ale nás oslovilo nefiltrované.

Hledali jsme místo, kam se usadil. I když nás to překvapilo, sedělo se i na trávě, proto jsme se tam usadili také.

Cena 0,5l piva = 2 Grandy




Po vypití piva jsme se vydali ke stánkům s jídlem. Byl tak velký výběr, že jsme nevěděli, co dříve.
Slunce stále pražilo a tak jsme se zastavili u stánku Fresh bedýnky. Tuto firmu miluji. Můžete si na jejich webu objednat zboží v bio kvalitě a dovezou Vám ho až domu, nemusíte se tedy o nic starat. Celé jídlo bylo sestaveno tak, aby bylo hlavně zdravé.





V tom horku mě zaujal mladý kokos. Před očima Vám v něm udělají díru a připraví lahodný svěží nápoj. Mňam. Opravdu lahoda.

1 mladý kokos = 4 Grandy


Vedle Fresh bedýnek byl stánek od UGO. Tento nápoj mi doporučoval výživový poradce. Je to drink, ve kterém jsou zachovány výživové hodnoty a je vyroben z kombinace ovoce a zeleniny.

Co mě velmi potěšilo, že začali vyrábět zmrzlinu. Musím se přiznat, že lepší jsem opravdu nikdy nejedla. Žádná smetana, jen ovoce. Prostě dokonalost.

1 zmrzlina = 1 Grand






Bohužel se začala zatahovat mračna a předpověď nelhala. Začal se zvedat vítr a bylo jasné, že přijde obrovská průtrž.
Co se mi opravdu líbilo, že návštěvníky začali obcházet security a doporučovat, kam se schovat a kam ne. Organizace byla opravdu na jedničku.

V tu chvíli jsme stáli u stánku restaurace U Štěpána. Tuto restauraci zmedializoval Zdeněk Pohlreich v pořadu Ano šéfe! Dlouho jsem se chystala tam jet, až restaurace přijela za mnou :) Takže volba byla jasná.






 
Déšť začal. Co déšť, totální průtrž. Schovali jsme se tedy do velkého stanu. I ten to skoro odneslo. Bohužel doslova lilo přes hodinu. Atmosféra z jídla lehce opadla, protože do nás stále drkali lidé, odkládali nám prázdné talíře na stůl a téměř do našeho jídla.
 
 
Dali jsme si Domácí paštiku s chlebem přelitou domácí meruňkovou marmeládou, Hovězí líčka s celerovým pyré a Domácí koláček s jablky a drobenkou.
 
 
Celé menu = 8 Grandů





 
 
Chuti u paštiky bych nevytkla nic, vzhledu lehce ano, ale zase se mi líbilo, že zachovali vzhled servírování na chatě, kde se pasou krávy, což tato restaurace splňuje.
 
Líčka mě trochu zklamala. Nikdy jsem neměla možnost je ochutnat, i když o nich všichni mluvili, až do té doby, než jsem je vařila doma. Nevěděla jsem, jak mají chutnat, ale povedla se naprosto dokonale.
Proto jsem se těšila, že ochutnám líčka zrovna z této restaurace. Ale ta porce, kterou jsem dostala já se nerozpadala jak říká Roman Paulus, že se dá krájet lžící. A hlavně, měla jsem v té pidi porci masa, velkou blánu, takže z masa nic nezbylo.
Ale zase musím velmi pochválit celerové pyré, to bylo naprosto famózní.
Možná jsem jen měla špatnou porci, protože co jsem četla report od jiných food bloggerů, všichni si to chválili.
 
Jako sladká tečka na závěr byl kynutý koláček. Těsto musím vychválit, bylo krásně nadýchané a vláčné, přesně jak má být.
 











Když přestalo trochu pršet, vyrazili jsme za dalšími restauracemi. Bohužel už nebyla tak krásná atmosféra, jako na začátku, sluníčko chybělo, nešlo si sednout, tam kam člověk zrovna chtěl, ale my se nevzdali.

Narazili jsme na francouzskou restauraci Cafe Amandine. Tak jsme ji hned zkusili.

Zvolili jsme menu a to se skládalo z Cibulového koláče, Raviol se špenátem a piniovými oříšky a Tartaletky s vanilkovým krémem přelitý jahodami.
 
Celé menu = 10 Grandů






 
Cibulový koláč byl moc dobrý, hned jsem ho dělala doma a během chvíle jsme snědli dva plechy.

Raviloli, no to bylo něco, těsto dokonalé, náplň výborné, špenát sice trochu ztratil barvu, takže místo krásně zelené barvy byl spíše hnědý.

Tartaletky, to byl velmi dobrý nápad. Na můj vkus těsto bylo vysušené, ale krém uvnitř perfektní a přeliv také. Je mi jasné, že když jste v restauraci a vyndají těsto z trouby a ihned podávají, je to jiné a lepší. To tady bohužel nešlo.


Nakonec jsme ochutnali další pivo a vydali se domu. Ještěže máme ty taxíky. Jinak bychom přišli domů jak zmoklé slepice.


A celkový dojem z akce? Dokonale propracované, vzhledově krásné, dokonalé místo, organizace super, výběr jídla perfektní, jen to počasí, ale za to organizátoři nemohou...

Tímto děkuji panu Maurerovi a jeho celému týmu.

Doufám, že příští rok vyjde počasí lépe a já si tuto gastro akci užiji naplno a ochutnám více jídel. Protože "Ochutnávejme a nepřejídejme se!".


Krásný den a food akcím zdar!

Žádné komentáře:

Okomentovat