pátek 15. září 2017

NA CESTÁCH: 1. DEN NA ŠUMAVĚ

Ve středu 13. září 2017 jsme se vydali na naší první delší dovolenou s Tobíkem. Vcelku to je ale třetí. Na první jsme jeli na pár dní k nám na chatu do Křivoklátska, na druhou minulý víkend do Brna a teď jsme skoro na týden na Šumavě.

Na Šumavu jsem jako malá jezdívala hodně často. Vlastně se dá říci, že jsem tam prožila celé dětství, hlavně tedy v zimě. Nýrsko a Železnou rudu si pamatuji úplně nejvíce, protože v Železný rudě jsme měli každoročně pronajatý barák. Přesněji bývalou školu jednotřídku, která se přizpůsobila k ubytování. Mám na tohle místo krásné vzpomínky. Například si pamatuji, jak mě učili lyžovat na minikopečku z písku, který byl zasněžen a mně to v tu chvíli připadalo, jak když sjíždím Sněžku. Njn bylo  mi tehdy 5 let. 

Letos Arty dostal k narozeninám dárkový poukaz do restaurace U Štěpána a tak nás to konečně vyhecovalo zabalit si kufry a zajet sem. Tak jsme si to rovnou protáhli a udělali z toho dovolenou. Arty zde nikdy nebyl a tak jsem si připadala "strašně důležitě, jak mu to tady všechno ukážu. Jenže uvědomila jsem si, že už si vůbec nic nepamatuji. Vlastně ani k té naší chatě asi nedojela.

A tak jsem se obrátila na ty největší profíky. Na Amazing places a na vás. Dostala jsem od vás nespočet tipů na ubytování, restaurace a výlety. Článek s jednotlivými místy právě sepisuji a bude brzy online. Odkaz poté naleznete ZDE.

Nejvíc doporučení padlo na Nebespán. Hlavně kvůli tomu, že jsou baby friendly, mají krásné pokoje a apartmány, které prošli nedávnou kompletní rekonstrukcí, provozují vyhlášenou restauraci široko daleko a v hotelu se ještě nachází Nebeskrám, který vás už mezi dveřmi omámí vůní levandule. Volba tedy byla jasná.

Jsem moc ráda, že jsem se dala do řeči s majitelkou. Je to moc milá paní, která nám ukázala Nebeskrám, i když v tu chvíli byl zavřený. Otevírají ho totiž vždy jen na víkend a my měli v pátek odjíždět. O tom ale později. Nafotila jsem takový fotoreport, který jde hezky za sebou přesně v tom pořadí, jak byl focen. Snad vás to provede krásou Šumavy a třeba vás inspiruje, kam zajet na další dovolenou.


Cesta do Kašperských hor byla pohodová. Byli jsme zde za dvě a půl hodiny. Já mezitím napsal 5 článků, takže jsem si uvědomila, že bych měla asi více cestovat. Arty řídí, Tobík spí a kdy jindy si nyní najít tolik času vkuse, než v autě. 

Ptali jste se mě, jak Tobík zvládl cestu. V minulosti jsem se s vámi podělila o to, že Tobík nesnáší cestování a stále pláče. Tak nějak jsme zjistili, že dlouhé cesty jsou pro něj lepší, než ty krátké. U těch většinou když už usne, tak zastavujeme a taháme ho z autosedačky. Tady spal dvě hodiny v kuse a ani nevěděl, že někam jede. Řídím se ale jedním tipem od vás. Vyjet ve chvíli, kdy je ospalý a nakojit ho těsně před odjezdem. A musím uznat, že to celkem funguje.

V Nebespánu nás uvítaly dvě paní, ukázaly pokoj a popsaly, kam ve středu můžeme zajít. Nebespán je totiž otevřený čtvrtek až neděle a tak ve středu tu moc lidí nebylo. Vlastně celkově to bylo v Kašperkách takové tiché. A tak jsme dali na rady, ubytovali se a vyrazili okružní poznávací cestu po Kašperkách.

Náš pokoj je vážně krásný. Nachází se zde letiště, dětská postýlka, pracovní kout, odpočinkové křeslo, koupelna s toaletou a sprchovým koutem a výhled do zahrady.
Koupelna je absolutní bomba. Jsem velký detailista a nikdy bych nevěřila, že kombinace tolika vzorů může vypadat tak nádherně. Tyhle kachličky chci domu :-)
V lednici bylo přichystané víno a na lednici dvě skleničky. Víno je samozřejmě za poplatek 315 Kč, ale píší u něj, že tento druh neseženeme v jiném obchodě, jen v Nebespánu a asi u daného vinaře. Zatím jsme ho ale neochutnali, přecijenom kojím a nepiji alkohol. Ale Arty se nevzdává a stále mě pobízí...
Tohle je věc, kterou mám na hotelích ráda. Když jsou připravení. Přesněji, když dokáží shrnout informace do jedněch desek. Zde jsou tipy na výlety a různé aktivity.
 A tohle je výhled z našeho pokoje. Některé pokoje mají výhled na náměstí, my do zahrady a za to jsem ráda. Je tu božský klid.
Zahrada je volně přístupná, je zde dětské hřiště, lehátka na lenošení, stolky na hraní her či vychutnávání si jídla a také místnost s morčetem.
Pro chladné dny tady mají i tělocvičnu. Takže děti se opravdu nenudí.
Po vybalení jsme zašli na zmíněnou zahradu. Je vážně obrovská. Svítilo sluníčko, nebe bylo azurové a tak jsme se chvilku vyhřívali, než jsme vyrazili na procházku.
Hlavní věc, která se mi tu líbí, že i po rekonstrukci je zachovaný duch dané doby. Vše je sice krásně moderní, ale absolutně to sem sedí.
 Nebeskrám byl zatím zavřený. Otevírají ho vždy v sobotu a neděli.
Jelikož jsme měli po cestě hlad, tak jsme hledali nějaké místo, které nás okouzlí. Na náměstí je poměrně dost restaurací, ale každá na jedno brdo. Vzpomněli jsme si na doporučí od Venduly Be_Birdie. Říkala, ať určitě zajdeme do Mini pivovaru. Vaří tu vlastní pivo, jídelní lístek mají tak akorát dlouhý, ale vybere si snad každý.
Akorát to tady není úplně přístupné s kočárkem. Nahoře je úzká ulička kolem varny, pak jeden mini stolek a točitý schody dolů. S kočárkem by se dalo sedět nahoře, ale tam bylo plno.
My jsme naštěstí měli nosítko a tak jsme se posadili dolů. Naštěstí tam nikdo nebyl a tak řvoucí Tobíno nikoho nerušil.
Arty si objednal pivo Amálka a já klasiku Birella. Samozřejmě jsem jejich pivo ochutnala a musím říct, že bylo absolutně lahodné. Normálně bych ho vypila i na ex :-)
K jídlu jsme si dali Kančí ragů s bramborovými šiškami a Guláš s cibulí a chlebem. Jídlu bych nevytkla absolutně nic a cenám také ne.
 S plnými břichy jsme vyrazili na procházku. Zavítali jsme do muzea českých hraček.
 Tohle muzeum bylo pro nás celkem zklamáním, ale rozhodně stojí za návštěvu, hlavně pokud máte děti. Je to poměrně malá místnost v půdních prostorách naplněná různými historickými hračkami. Bohužel mi zde chybí nějaké informace, jako odkud hračky pochází, jak jsou staré či jaká firma nebo člověk je vyráběl.
Sedí zde starý pán, který vybírá vstup 20 Kč a bohužel (ač jsme zde byli snad jediný za poslední týden), tak byl celkem neochotný. Mile jsme se ho ptali na různé informace o hračkách a bylo vidět, že ho vyloženě rušíme.
Nakonec jsme chtěli koupit dřevěnou hračku barvenou od Detoa, které už máme doma a na to nám řekl, ať je nekupujeme, že ač je to potravinářské barvivo, tak je to blbost a dítě se může otrávit :-D No tak jsme tedy raději koupili nebarvenou, ač mi je jasný, že to pravda není.
Ale pokud chcete nějakou dřevěnou hračku, tak sem určitě zajděte. Ceny jsou až směšné. Koupili jsme cca 30 cm velké dřevěné auto pro Tobíka a stálo 200 Kč. Což na to, že to je ruční práce je vážně výsměch. Takže z tohoto důvodu tohle místo doporučuji.
Z muzea hraček jsme si řekli, že se vydáme na Hrad Kašperk. Tento hrad se nachází 2,5 km od náměstí. Vyšli jsme kus kopce a pak se podívali na mapu. Nakonec jsme plán přehodnotili, protože už bylo poměrně pozdě a odložili to na jiný den.
 Tohle je výhled na kostel, který se nachází na hlavním náměstí.
 A jsme zpět na náměstí. To je opravdu malebné.
Vyrazili jsme k Muzeu Šumavy a to bylo také zavřené. Stejně jsme usoudili, že by nás to asi tolik nebavilo. Pokud se pletu, tak mi napište a my se tam opět vrátíme.
Mířili jsme to k Rósta kafe. Tuhle kavárnu nám doporučili v Nebespánu. Je to pražírna a kavárna v jednom.
Prostředí nás tolik neuchvátilo. Bylo tam celkem rušno a tam jsme si vzali capuccino s sebou. Já kávové a Arty roiboos.

Nyní jsme to směřovali už zpět do Nebespána. Ale po cestě jsme se kochali klidem a atmosférou tohoto maloměsta.
 A teď už nezbývá než vykokupat Tobínka a jít uspávat.
Vám přeji dobrou noc a těším se u pokračování, které se právě píše.

Líbá vaše Kačí

Žádné komentáře:

Okomentovat